Dnes jsme téměř devětkrát bohatší než naši předkové před 150 lety. Přesto nežijeme „v ráji“. Kde se stala chyba? Zamýšlí se historik hospodářských dějin Brad DeLong.
Součástí silvestrovského vysílání mnichovského Rádia Svobodná Evropa byl v prosinci 1977 také pořad Karla Kryla. Poslechněte si ho celý.
Jsou události, které byly „vděčným“ tématem socialistické ideologie a propagandy. Ne nadarmo se říká, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou – takový je i případ Babice.
V prosinci roku 1953 kdosi zaklepal na dveře ostravské ubytovny, kde žil údržbář, vyučený stolař a ajznboňák Alois Čoček.
Marii Chalupovou zatkla Státní bezpečnost v polovině roku 1949. Zrovna ukládala ke spánku děti v mateřské školce.
Na sovětsko-americké scéně se období po kubánské raketové krizi roku 1962 jeví jako určitý čas zklidnění.
Po celém světě se 11. února 1984 objevily fotografie a natočené záběry z Glienického mostu, který spojoval Západní Berlín s Východním Německem.
Zpočátku nebyly zvlášť spolehlivé. Vývoj šel ale kupředu a po pár desetiletích už je poháněly motory na různá paliva. Po druhé světové válce se staly masovou záležitostí.
„Možná tu budu bydlet, ale nebudu občanem,“ řekl v září 1992 Karel Kryl v legendárním rozhlasovém pořadu Káva u Kische.
Od prvního přistání lidí na Měsíci uběhlo už 55 let. V přímém přenosu ho sledovaly všechny rozhlasové a televizní stanice na světě. Nechyběl ani Československý rozhlas.
Tomáš Baťa, král obuvi, je dodnes mimořádný podnikatel v tom nejlepším slova smyslu, odvážný inovátor, dříč a vizionář, který z nuly vybudoval firmu světového významu.
Střep a jízdenka – to jsou jediné dva předměty, které budou v muzeu připomínat tramvajové neštěstí, které se odehrálo v Ústí nad Labem před 77 lety – 13. července 1947.
Na ústeckém Bukově si 12. července lidé připomenou výročí tragické nehody tramvaje. 13. července 1947 vůz jedoucí z Telnice narazil do sloupu. Zemřelo přes 30 lidí.
Karel Kryl chtěl po svém návratu do rodné země v listopadu 1989 nejen zpívat. Nahlas také mluvil o tom, co se mu nelíbilo. Kritizoval „český samet“ i jeho představitele.
Málokterý seriál rozpoutal po listopadu 1989 tak vášnivé diskuse jako 30 případů majora Zemana. Dílo režiséra Jiřího Sequense slouží jako názorná ukázka propagandy.
Karel Kryl „vyzpíval“ všechno: trpkost duše, bolest i lásku. Přitom byl podstatnou část své pěvecké kariéry v exilu.
Dar slova, dar jednoduché, avšak působivé melodiky, díky které si jeho skladby lidé pamatují, a v neposlední řadě dar hlasu. To vše se propojuje ve jméně Karel Kryl.
Když se řekne meziválečná žurnalistika, většina si asi vybaví Ferdinanda Peroutku, F. X. Šaldu nebo Karla Poláčka. Jen skuteční znalci by si vzpomněli na Jiřího Hejdu.