Jihočeští včelaři mají za sebou slabý rok, lesní med není téměř žádný

Právě v méně deštivých jarních měsících, kdy měly včely šanci posbírat nejvíce nektaru, chybělo ve zdecimovaných včelstvech nejvíce dělnic.

„Chvíli to trvalo, než se s tím včely dokázaly vyrovnat. Jenže jakmile bylo dostatek dělnic, nebylo v přírodě kde brát nektar. Řada včelařů tak nestočila téměř žádný med, protože jej včelstva spotřebovala na svou výživu. Někde museli ve velkém ještě krmit cukrem, aby včely vůbec přežily,“ vysvětluje předseda českobudějovické okresní organizace Českého svazu včelařů Josef Zimen.

Podobné zkušenosti má také včelař Karel Šíma, který v Dolní Pěně na Jindřichohradecku chová včely už téměř padesát let. Podle něho letos počasí v mnoha ohledech narušilo běžnou činnost včel.

„Na začátku jara to ještě vypadalo na slušný rok, ale sucho a východní vítr květy hodně vysušily. Velmi rychle pak nastoupilo chladné počasí a deště, které smyly z květů všechen nektar.

Mezitím se během několika teplých a sušších dnů začaly včely rojit a v této době nesnáší do úlů žádný nektar. I to se výrazně projevilo na celkové produkci,“ popisuje letošní zkušenosti Šíma.

S výrazným úbytkem včel si kvůli varroáze musela po zimních měsících poradit i včelařka Soňa Vachtová. Podle svých slov přišla po minulém roce až o 30 procent všech včel.

„Naštěstí se mi podařilo stavy brzy narovnat. Mám dohromady přes osmdesát včelstev, takže není až takový problém vytvořit dostatek oddělků,“ říká Vachtová, jež chová včely v okolí Selibova na Písecku.

Po nadějných jarních měsících ale i u ní rozmary počasí výrazně ovlivnily produkci medu.

„Špatně se mi kvůli dešti oplodňovaly matky, protože nemohly vyrazit na snubní lety. Nakonec jsme stočili okolo 18 kilogramů medu na úl, což je přes současné podmínky dobré číslo. K většímu propadu u mě nedošlo,“ hodnotí Vachtová, ale zároveň dodává, že výrazný nedostatek nastal u medovicového medu z lesů, který ona sama letos téměř vůbec nestáčela.

Podle Zimena za to může jak počasí, tak i kůrovcová kalamita, při které v krajině rapidně ubývá smrků, z nichž se získává výrazný podíl medovice.

„Je to skutečně velký problém, kvůli kůrovci nám vypadávají statisíce smrků. Letos byl v některých oblastech problém i na listnatých stromech, ani na lipách to nebylo bůhvíjak dobré,“ doplňuje Zimen.

Na Vánoce bude medu dost

Výrazný úbytek smrků pociťují také v šumavském podhůří, kde se letos stejně jako u Selibova nepovedlo vyprodukovat prakticky žádnou medovici.

„Kůrovec na tom má výrazný podíl, ale své udělalo i horší počasí. Deště spláchly ze stromů většinu mšic, které medovici vyrábějí,“ líčí své postřehy včelař Václav Jůn z Prachatic, podle něhož situaci zhoršuje také nedostatek zásob z minulých let.

Běžně se tak stávalo, že si včelaři jezdili i stovky kilometrů ke svým kolegům pro med, který slouží jako hlavní potrava včel.

„Záleží ale hodně na oblastech, kde se včely chovají. Tam, kde bylo srážek méně, mohli dokonce stáčet více než v jiných letech. Je ale fakt, že i na mě se letos obraceli ostatní včelaři s tím, že jim med schází,“ podotýká Jůn.

On sám vnímá letošní sezonu spíše jako průměrnou s tím, že velkou část produkce mu pomáhají zajistit i zemědělci a pěstitelé v blízkém okolí.

„Mám řadu úlů nedaleko polí s medonosnými plodinami. Navíc nedaleko od nás je také ovocnářská oblast Chelčicka a Lhenicka, která pomáhá hlavně v jarních měsících,“ vysvětluje Jůn, jenž má letos z 90 včelstev průměrný výnos přes 16 kilogramů medu na úl.

I přes slabší rok včelařů však podle Zimena nehrozí, že by měl před Vánoci med na pultech obchodů chybět. „Věřím, že ho bude dostatek, ale velká část nebude z české produkce. Hodně se dováží z Číny nebo Jižní Ameriky, ale ve srovnání s tím tuzemským je znát rozdíl v kvalitě,“ domnívá se Zimen.