Lidovky.cz: Jak dnes, po více než dvou letech války na Ukrajině, tam lidé žijí?
Pokud se bavíme o oblastech, které jsou ostřelovány denně, tam je život velmi obtížný: spojený s ostřelováním, ztrátami na životech, ničením majetku, problémy s elektřinou, vodou a nedostatkem práce a peněz. Pokud mluvíme o víceméně chráněných oblastech, třeba Kyjevu, tam vypadá život na první pohled normálně. Fungují restaurace, lidé chodí do práce. Ale stačí strávit v Kyjevě pár dní a pochopíte, jak člověka unaví, když se pořádně nevyspí.
LENKA VÍCHOVÁ
|
Denně kolem třetí ráno během vzdušného poplachu se máte rozhodnout, zda jít do krytu, nebo věřit ve schopnosti protivzdušné obrany. A ráno máte jít do školy nebo do práce. Ukrajina se připravuje na zimu a Rusku se podařilo zničit téměř polovinu výroby její elektrické energie. Pokud budou teploty do minus pěti, výpadky elektřiny budou minimální. Když teplota klesne na -10 nebo -15 °C, může se stát, že výpadky budou trvat 10 až 14 hodin denně. Asi si každý dovede představit, jak obtížně budou lidé fungovat; na elektřině je závislá kanalizace, telefony, počítače, teplárny...
Podstatnou část elektřiny dodávají jaderné elektrárny, ale Rusko v posledních měsících útočí právě na ně a snaží se zničit periferní transformační stanice. Pokud se mu to podaří, z atomových elektráren nebude proudit elektřina ke spotřebitelům a zároveň to může způsobit havarijní stav těchto elektráren. Rusko se snaží hájit tím, že tyto transformační stanice nejsou součástí jaderných elektráren jen proto, že se nachází mimo území samotných elektráren.
Lidovky.cz: Nešlo by dovézt chybějící elektřinu ze Západu? Nebo už je vedení směrem z Evropy poničené?
Vedení zničené není, ale Ukrajina loňskou zimu spotřebovávala kolem 18 gigawattů. Rusko letos zničilo 9 GW a ze Západu je propustnost sítě asi 1,7 GW. Rusko se bude dál snažit ničit ukrajinskou energetiku, a tak zima může být pro Ukrajinu složitá. Ale nemusí být katastrofální – lidé si pořizují akumulátory a generátory, na vesnicích zásoby paliva. Nějak to přežijí. Rusku však jde i o to, aby nefungovala výroba zbraní a munice.
Lidovky.cz: Jsou kvůli tomu lidé naštvaní na vládu a na prezidenta Volodymyra Zelenského? Je tohle důvod, proč jeho popularita klesá?
Nemyslím si, že zrovna toto spojují se Zelenským. Nedá se to vyčítat ani těm, kdo jsou odpovědní za ochranu energetických objektů. Proti dronům se tyto objekty chránit dají, ale proti raketám ne. Pokles popularity Zelenského má jiné důvody. Dalo by se říct, že po více než pěti letech vládnutí se jak parlament, tak vláda vyčerpaly. A s nimi i prezident, protože není žádným tajemstvím, že parlament i vládu má pod kontrolou prezidentská kancelář. I když ne totálně.
Rusko začalo novou ofenzivu v Kurské oblasti, prorazilo ukrajinskou obranu |
Lidé z jedné strany chápou, že volby v této situaci možné nejsou, ale Kyjev se už na volby začal připravovat. Politické strany kontaktují tzv. politické technology, tj. lidi, kteří se zabývají volebními strategiemi a kampaní. Znamená to, že začínají mít pocit, že přinejmenším horká fáze války zanedlouho skončí a že bude možné minimálně v určité části Ukrajiny volby provést. Třeba za rok. Je ale třeba říct, že před rokem byla situace zhruba stejná, ovšem válka neskončila.
Lidovky.cz: Jakým způsobem by šly volby provést a kdo se do nich chystá s jakou šancí?
Především by musel skončit režim válečného stavu, během kterého není možné volby provést. Muselo by také dojít k demobilizaci, protože mobilizovaným mužům a ženám musí být dána nejen možnost volit, ale také být voleni. My neznáme přesný počet mobilizovaných, ale určitě jde o statisíce příslušníků ozbrojených sil. Sociologické průzkumy ukazují, že Ukrajinci budou v příštích volbách preferovat změnu politické elity ve prospěch těch, kdo aktivně bránili stát.
Předpokládá se, že existující strany se budou snažit naplnit své volební lístky dobrovolníky a vojáky, ale že vzniknou i nové strany, ve kterých tito lidé budou tvořit základ. Mluví se přinejmenším o jedné až dvou takovýchto stranách. Je třeba také vyřešit otázku hlasování těch voličů, kteří se jako běženci ocitli v zahraničí. Debatuje se o možnosti elektronického hlasování, ale proti tomu zaujímá jasně negativní stanovisko jak opozice, tak většina odborníků s tím, že takové hlasování lze zmanipulovat. Dalo by se to zřejmě vyřešit korespondenčním hlasováním. Každopádně předtím je potřeba změnit volební zákon.
Lidovky.cz: V souvislosti s volbami se dlouho spekulovalo o bývalém šéfovi generálního štábu Valeriji Zalužném. Myslíte, že může uspět? A co politici, kteří byli před ruskou invazí v roce 2022 v opozici proti Zelenskému? Jaké mají šance?
Zalužnyj je pořád na Ukrajině v čele žebříčků popularity a důvěry. Otázka je, zda by byl ochoten vstoupit do politického boje. Zatím se nevyjádřil. Nicméně mnoho lidí v jeho politickou budoucnost doufá. Podle průzkumů veřejného mínění by velmi oslabila strana Sluha lidu Volodymyra Zelenského, do parlamentu by se patrně nedostala strana bývalé premiérky Julije Tymošenkové.
Putin atomovku na Ukrajinu shodit chtěl, bál se ale odvety USA, tvrdí kniha |
Naopak se tam dostane strana Evropská solidarita bývalého prezidenta Petra Porošenka, která je zatím nejsilnější opoziční stranou, ale nevypadá to, že by mohla překročit svůj stín. Prezident Zelenskyj v příštích volbách velmi pravděpodobně bude tváří jiné, nové strany, ale svou politickou budoucnost může spojit hned s několika novými politickými subjekty. To vše se ale vytříbí až po válce, teď je pořád veřejný politický život na Ukrajině zmrazený.
Lidovky.cz: To sice ano, ale na druhou stranu, viděli jsme třeba nedávno výměnu mnoha ministrů vlády. A to je přece také politika.
Není, ne v tom pravém smyslu. Noví ministři nejsou samostatné politické figury a nedělají vlastní politiku. Prezident vyměnil loajální lidi za lidi loajálnější, použil starou metodu vypouštění páry pro rozčarované a unavené, která už ale na Ukrajince moc nezabírá, protože během jeho prezidentství už podobných výměn bylo mnoho.
Zelenskyj se výměnou ministrů do jisté míry snaží zbavit zodpovědnosti, ale vzhledem k tomu, že koncentroval veškerou moc ve svých rukou a nebyl ochoten vytvořit takzvanou vládu národní jednoty, mu kromě všech výher budou přičteny i všechny prohry. Prezidentovi válečný stav dává obrovské pravomoci, ale jsou věci, které se jeho kancelář snaží kontrolovat, ale neměla by. A Ukrajincům už takový stav dál nevyhovuje.
Lidovky.cz: Jak vlastně běžní Ukrajinci hodnotí prezidenta Volodymyra Zelenského dnes?
Tady se složitě rozeznává, co je podpora Volodymyra Zelenského jako politika a co je podpora Volodymyra Zelenského jako institutu prezidenta. Ukrajinci více než prezidentovi důvěřují armádě, dobrovolníkům, ale podpora prezidenta je pořád vysoká. Volodymyr Zelenskyj jako politik má podle neveřejných sociologických průzkumů šanci v prezidentských volbách vyhrát, pokud nebude kandidovat Valerij Zalužnyj.
Pohřeb není namístě. Minsk a jeho kámen úrazu - pro Ukrajinu i pro nás |
Lidovky.cz: Když mluvíme o vnitropolitické situaci a o konci války na Ukrajině, jsou ukrajinští politici ochotní vzdát se části území, kterou dobylo Rusko? S tím, že by třeba formálně zůstalo ukrajinské?
To není otázka pouze ukrajinského rozhodnutí, ale také rozhodnutí Ruska a Západu. Pokud Západ nedodá Ukrajině dostatek pomoci a zbraní k tomu, aby byla schopna osvobodit svá území, tak to Ukrajina nezvládne. Nepřesouvala bych tuto zodpovědnost na bedra Ukrajinců. Jsme ochotni přistoupit na porušení mezinárodního práva a narušení hranic a suverenity na Ukrajině a akceptovat to i jinde?
Ukrajinci zdůrazňují, že globální bezpečnost je nedělitelná. Tento konflikt je víc než lokální záležitost. A kromě toho, kdo řekl, že Rusku bude stačit jím samotným zničené území Donbasu? Tolik krve pro takovou kořist? Nejdříve bychom si měli ujasnit, jaké cíle si Moskva vytyčila, než jí začneme nabízet z cizího. Neměli bychom mluvit jen o tom, co by měla udělat Ukrajina, ale k čemu chceme přinutit Rusko.
Lidovky.cz: A co by to mělo být?
Rusko by se mělo stáhnout z cizího území, zaplatit reparace a váleční zločinci by měli stanout před soudem. K tomu potřebujeme trochu odvážnější politiky, takové, kteří by přestali mluvit o tom, že budeme stát za Ukrajinou, ale nechceme, aby Rusko prohrálo. To nemá logiku. Naši politici se konečně musí postavit na jednu stranu a svůj postoj lidem vysvětlit.
Buď chceme, aby vyhrála Ukrajina a s ní i mezinárodní právo, anebo chceme, aby vyhrálo Rusko, ale v tom případě musíme být připraveni na to, že se změní i světový řád. Nic mezi tím není. Rusko ví, že jeho prohra na Ukrajině vyvolá decentralizační tendence v Rusku. Měli bychom se na to připravovat a nelhat jim ani sami sobě.
