Mary Shelleyová
Mary Wollstonecraft Shelleyová (nepřechýleně Shelley, rozená Wollstonecraft Godwin; 30. srpna 1797, Londýn – 1. února 1851, Londýn) byla anglická spisovatelka tvořící v období romantismu, která psala mimo jiné gotické romány, známá je především svým dílem Frankenstein. Byla druhou manželkou Percyho Bysshe Shelleyho.
| Mary Shelleyová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Mary Wollstonecraft Godwin |
| Narození | 30. srpna 1797 Somers Town, Londýn |
| Úmrtí | 1. února 1851 (ve věku 53 let) Chester Square, Belgravia, Londýn |
| Příčina úmrtí | nádor mozku |
| Místo pohřbení | St Peter's Church, Bournemouth |
| Povolání | autorka cestopisů, romanopiskyně, esejistka, dramatička, životopiskyně, spisovatelka, autorka sci-fi, básnířka a povídkářka |
| Žánr | cestopis, gotická literatura, gotický román a spekulativní fikce |
| Témata | literární fikce |
| Významná díla | Poslední člověk Frankenstein |
| Ocenění | Science Fiction and Fantasy Hall of Fame (2004) |
| Manžel(ka) | Percy Bysshe Shelley (1816–1822) |
| Děti | Clara Everina Shelley[1] William Shelley[2][1] Percy Florence Shelley[2][1] Clara Shelley[1] |
| Rodiče | William Godwin[3][1] a Mary Wollstonecraftová[3][1][4] |
| Příbuzní | William Godwin, Fanny Imlay, Claire Clairmont a Charles Gaulis Clairmont (sourozenci) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatMary Shelleyová se narodila v Somers Town v Londýně v roce 1797. Byla druhou dcerou slavné feministky a spisovatelky Mary Wollstonecraftové. Její otec, William Godwin, byl také slavný, byl to anarchistický filosof, romanopisec, novinář a ateista. Matka Mary zemřela v horečkách 11 dní po jejím narození. Od té doby ji vychovával otec Godwin, který jí poskytl bohaté, i když neformální vzdělání a vštěpoval jí své vlastní liberální politické teorie. Když jí byly čtyři, její otec se opět oženil, ale Mary měla se svou nevlastní matkou komplikovaný vztah.[5][6]
Roku 1814 Mary navázala milostný poměr s jedním z politických stoupenců svého otce, Percym Bysshe Shelleym, který byl v té době ženatý. Společně s nevlastní sestrou Claire Clairmontovou se Mary a Shelley vydali přes Francii do Německa a dále cestovali napříč kontinentální Evropou. Po jejich návratu do Anglie čekala Mary s Percym dítě. Během následujících dvou let čelila s Percym kritice ze strany společnosti, neustálým dluhům a smrti jejich předčasně narozené dcery. Po sebevraždě Shelleyho první ženy Harriet roku 1816 milenci uzavřeli sňatek.
Léto roku 1816 pár strávil ve společnosti Lorda Byrona, Johna Williama Polidoriho a Claire Clairmontové ve Švýcarsku blízko Ženevy, kde se zrodil nápad pro román Frankenstein poté, co při společném čtení německých strašidelných příběhů Byron navrhl, aby se každý z nich pokusil napsat něco podobného.[7][8]
Galvanismus je definován jako kontrakce svalu vyplývající z aplikace elektrického proudu na specifické tkáně organismu. Tento efekt byl pojmenován po Luigi Galvani, renomovaném italském vědci z 18. století . V úvodním textu Mary Shelley z roku 1831 Shelley uvádí, že zaslechla mnoho diskusí na toto téma mezi svým manželem Percy Shelley a jejím přítelem Lordem Byronem. Protože se jednalo o nově objevený efekt, ona a mnozí věřili, že je možné oživit mrtvé organismy pomocí elektřiny. Píše: „Možná by byla oživena mrtvola; galvanismus dal znamení takových věcí; možná by mohly být jednotlivé součásti tvora vyrobeny, spojeny dohromady a vystaveny vitálnímu teplu“ (Shelley's 1831 Introduction).
Shellyovi roku 1818 opustili Británii a odešli do Itálie, kde přišli o druhé i třetí dítě, než se Mary narodil jediný potomek, který přežil, Percy Florence Shelley. V roce 1822 se její manžel utopil, když se jeho plachetnice potopila během bouřky při městě Viareggio. O rok později se Mary Shelleyová vrátila do Anglie a oddala se vychovávání svého syna a své profesionální autorské kariéře. Poslední desetiletí jejího života ji sužovaly nemoci, které nejspíš způsobil nádor na mozku, jenž ve věku 53 let zapříčinil její smrt.
Dílo
editovat- Frankenstein (1818) – hororový román o stvoření umělého člověka, situovaný do ruin hesenského hradu v Darmstadtu
- Mathilda (1819)
- Valperga; or, The Life and Adventures of Castruccio, Prince of Lucca (1823) – historický román o toskánském kondotiérovi Castrucciovi a jeho lásce
- The Last Man – Poslední člověk (1826) – pravděpodobně první postapokalyptická sci-fi
- The Fortunes of Perkin Warbeck (1830) – historický román o anglickém následníkovi trůnu, romantická vize ideální vlády na konci středověku
- Lodore (1835) – novela o hledání společenské emancipace dvou dcer, Ethel a Cornelie, v patriarchální rodině britského aristokrata
- Falkner (1837) – novela o výchově osiřelé dívky tyranským otčímem a o její první lásce
- Rambles in Germany and Italy 1840, 1842 a 1843 (1844); cestopisné črty.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary Shelley na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Kindred Britain.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Virginia Blainová, Isobel Grundyová, Patricia Clementsová: The Feminist Companion to Literature in English. 1990.
- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-29].
- ↑ Letter to Percy Shelley, 28 October 1814. Selected Letters, 3; St Clair, 295; Seymour 61.
- ↑ St Clair, William. The Godwins and the Shelleys: The Biography of a Family. London: Faber & Faber, 1989. ISBN 0-571-15422-0.
- ↑ Para. 7, Intro., Frankenstein 1831 edition
- ↑ Bridgwater, Patrick (2004). De Quincey's Gothic Masquerade. Rodopi. p. 55.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary Shelleyová na Wikimedia Commons 
Osoba Mary Shelley ve Wikicitátech (anglicky)- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mary Shelleyová
- Plné texty děl autora Mary Shelleyová na projektu Gutenberg (anglicky)
Autor Mary Shelley ve Wikizdrojích (anglicky)
