Restaurace Kenmu
Restaurace Kenmu (japonsky
| Restaurace Kenmu Kenmu no šinsei
| |||||||||||
| Geografie | |||||||||||
Heian-kjó (císařský palác)
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
rjó (zlatá mince)
| |||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
Dějiny
editovatKonec šógunátu Kamakura přišel, když bylo v roce 1334 město Kamakura dobyto a regentství Hódžó zničeno. Bakufu zvyšovala svůj podíl na vládě v průběhu 12. století. V té době si dělaly nárok na císařský trůn císařské rodiny – starší linie Go-Saga neboli linie Džimjóin a mladší linie Go-Daigo neboli linie Daikakudži. Problém byl vyřešen zákrokem Kamakurské bakufu, která přiměla obě rodové linie se na trůnu střídat. To platilo do roku 1331, kdy se linie císaře Go-Daiga odmítla střídat s linií císaře Go-Sagy. Výsledkem bylo, že linie Daikakudži odešla do exilu. Kolem roku 1334–1336 Takaudži Ašikaga pomohl linii Go-Daigo k návratu na trůn.[1]
Nový císař zjistil, že boj proti bakufu mu přinesl příliš mnoho lidí, kteří si dělali nároky na omezené množství půdy. Takaudži Ašikaga se obrátil proti císaři, když nespokojenost s rozdělením půdy rychle narostla. V roce 1336 byl císař opět poslán do vyhnanství ve prospěch nového císaře.[1]
Během restaurace Kenmu, po pádu Kamakurského šógunátu v roce 1333, byl na krátkou dobu jmenován jiný šógun, princ Morinaga (také známý jako princ Morijoši), který byl synem císaře Go-Daigo. Byl mu udělen titul sei-i taišógun a přidělena starost o armádu. Ale princ Morijoši byl později uvězněn v domácím vězení a v roce 1335 zavražděn Tadajošim Ašikagou.
V roce 1338 byl Takaudžimu Ašikagovi, potomkovi princů Minamoto, jako byl Joritomo, udělen titul sei-i taišógun, čímž vznikl Šógunát Ašikaga, který trval až do roku 1573.
Reference
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu restaurace Kenmu na Wikimedia Commons
