(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Oxid vápenatý: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Oxid vápenatý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Lukazuko (diskuse | příspěvky)
3 745 editací
m WPCleaner v1.31 - Opraveno pomocí WP:WCW (Nalezen tag <font> - Tag <sub> není správně ukončen - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem)
→‎Použití: popis videa, hašení vápna
 
(Není zobrazeno 56 mezilehlých verzí od 34 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=vápno|druhý=ostatních významech|stránka=vápno (rozcestník)}}
{{Různé významy|redirect=Pálené vápno|tento=páleném vápně (oxidu vápenatém)|stránka=vápno}}
{{Infobox Chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
| Název = Oxid vápenatý
| název = Oxid vápenatý
| Obrázek = [[Soubor:Calcium-oxide-3D-vdW.png|150px]] [[Soubor:Oxid vápenatý.PNG|250px]]
| obrázek = Calcium-oxide-3D-vdW.png
| velikost obrázku = 150px
| Systematický název = Oxid vápenatý
| obrázek2 = Oxid vápenatý.PNG
| Triviální název = pálené vápno
| velikost obrázku2 = 250px
| Anglický název = Calcium oxide
| Německý název = Calciumoxid
| systematický název = Oxid vápenatý
| triviální název = pálené vápno
| Sumární vzorec = CaO
| anglický název = Calcium oxide
| Vzhled = bílá pevná práškovitá látka
| německý název = Calciumoxid
| Číslo CAS = 1305-78-8
| sumární vzorec = CaO
| PubChem = 14778
| vzhled = bílá pevná práškovitá látka
| UN kód = 1910
| číslo CAS = 1305-78-8
| SMILES = [Ca]=O
| PubChem = 14778
| Číslo RTECS = EW3100000
| UN kód = 1910
| Molární hmotnost = 56,08&nbsp;g/mol
| SMILES = [Ca]=O
| Teplota tání = 2&nbsp;580&nbsp;°C
| číslo RTECS = EW3100000
| Teplota varu = 2&nbsp;850&nbsp;°C
| Hustota = 3,316&nbsp;g/cm³
| molární hmotnost = 56,08&nbsp;g/mol
| teplota tání = 2&nbsp;580&nbsp;°C
| Index lomu = ''n''<sub>D</sub>=1,837
| teplota varu = 2&nbsp;850&nbsp;°C
| Rozpustnost = 0,131&nbsp;hm.% (''0&nbsp;°C'')<br />0,123&nbsp;hm.% (''20&nbsp;°C'')<br />0,096&nbsp;hm.% (''50&nbsp;°C'')<br />0,05&nbsp;hm.% (''100&nbsp;°C'')
| hustota = 3,316&nbsp;g/cm³
| Měrná magnetická susceptibilita = -3,4&nbsp;10<sup>-6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>&nbsp;g<sup>-1</sup>
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>=1,837
| Struktura = zobrazit
| rozpustnost = 0,131&nbsp;hm.% (''0&nbsp;°C'')<br />0,123&nbsp;hm.% (''20&nbsp;°C'')<br />0,096&nbsp;hm.% (''50&nbsp;°C'')<br />0,05&nbsp;hm.% (''100&nbsp;°C'')
| Krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]]&nbsp;plošně&nbsp;centrovaná
| měrná magnetická susceptibilita = −3,4×10<sup>−6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>&nbsp;g<sup>−1</sup>
| Hrana mřížky = a= 481,08&nbsp;[[pikometr|pm]]
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]]&nbsp;plošně&nbsp;centrovaná
| Termodynamické vlastnosti = zobrazit
| Standardní slučovací entalpie = -635,07&nbsp;kJ/mol
| hrana mřížky = a= 481,08&nbsp;[[pikometr|pm]]
| Entalpie tání = 1&nbsp;343&nbsp;J/g
| standardní slučovací entalpie = −635,07&nbsp;kJ/mol
| entalpie tání = 1&nbsp;343&nbsp;J/g
| Standardní molární entropie = 38,1&nbsp;JK<sup>-1</sup>mol<sup>-1</sup>
| standardní molární entropie = 38,1&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup>
| Standardní slučovací Gibbsova energie = -604,04&nbsp;kJ/mol
| standardní slučovací Gibbsova energie = −604,04&nbsp;kJ/mol
| Izobarické měrné teplo = 0,763&nbsp;JK<sup>-1</sup>g<sup>-1</sup>
| izobarické měrné teplo = 0,763&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup>
| Bezpečnost = zobrazit
| R-věty = {{R|34}}, {{R|36}}, {{R|41}}
| Symboly nebezpečí = {{Žíravý}}
| R-věty = {{R|34}}, {{R|36}}, {{R|41}}
| S-věty = {{S|2}}, {{S|8}}, {{S|22}}, {{S|24/25}}, {{S|26}}, {{S|27}}, {{S|28}}, {{S|36/37/39}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| S-věty = {{S|2}}, {{S|8}}, {{S|22}}, {{S|24/25}}, {{S|26}}, {{S|27}}, {{S|28}}, {{S|36/37/39}}
| zdraví = 3
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| hořlavost = 0
|Zdraví=3
| reaktivita = 2
|Hořlavost=0
| ostatní rizika =
|Reaktivita=2
|Ostatní rizika=}}
}}
}}
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS05}}{{GHS07}}<ref name=pubchem_cid_14778>{{Citace elektronického periodika | titul = Calcium oxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/14778 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_14778 />
}}
'''Oxid vápenatý''' ([[chemický vzorec]] [[vápník|Ca]][[kyslík|O]]), triviálními názvy '''pálené vápno''' nebo též '''nehašené vápno''' je široce rozšířená běžně používaná [[chemická sloučenina]]. Oxid vápenatý je bílá [[žíravina|žíravá]] a [[Zásady (chemie)|alkalická]] krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]], [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] a malá množství [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] a [[oxid železitý|oxidu železitého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oxid vápenatý - E 529
| periodikum = Doktorka.cz
| url = https://ecka-databaze.doktorka.cz/protispekave-latky-regulatory-kyselosti-plnidla/oxid-vapenaty-e-529
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20201109015339/https://ecka-databaze.doktorka.cz/protispekave-latky-regulatory-kyselosti-plnidla/oxid-vapenaty-e-529
| datum archivace = 2020-11-09
}}</ref>


Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin, jako je [[vápenec]], který obsahuje [[uhličitan vápenatý]] (CaCO<sub>3</sub> ve formě minerálů [[kalcit]]u a [[aragonit]]u). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]].<ref name="merck">Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650</ref> Tento proces je nazýván [[kalcinace]] nebo též ''pálení vápna''. Uvolňuje se při něm [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji [[hnědé uhlí]], [[koks]], [[černé uhlí]] (respektive [[antracit]]) nebo [[zemní plyn]]. Dříve se jako palivo používalo též [[dřevo]].
'''Oxid vápenatý''' ('''CaO'''), známý též pod triviálními názvy '''pálené vápno''' nebo též '''nehašené vápno''' je široce rozšířená běžně používaná [[chemická sloučenina]]. Je to bílá [[žíravina|žíravá]] a [[Zásada (chemie)|alkalická]] krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]], [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] a malá množství [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] a [[oxid železitý|oxidu železitého]].{{Doplňte zdroj}}

[[Oxidy|Oxid]] vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin jako je [[vápenec]], který obsahuje [[uhličitan vápenatý]] (CaCO<sub>3</sub> ve formě minerálů [[kalcit]]u a [[aragonit]]u). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]].<ref name="merck">Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650</ref> Tento proces je nazýván [[kalcinace]] nebo též ''pálení vápna''. Uvolňuje se při něm [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji [[hnědé uhlí]], [[koks]], [[černé uhlí]] (respektive [[antracit]]) nebo [[zemní plyn]]. Dříve se jako palivo používalo též [[dřevo]].


{{vzorec|CaCO<sub>3</sub> → CaO + CO<sub>2</sub>}}
{{vzorec|CaCO<sub>3</sub> → CaO + CO<sub>2</sub>}}
Řádek 50: Řádek 58:


== Použití ==
== Použití ==
[[Soubor:09. Гасење вар како силно егзотермен процес.webm|náhled|vlevo|280px|Vývoj tepla při hašení vápna]]
Jako hydratované nebo též triviálně [[hašené vápno]] ve formě [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] Ca(OH)<sub>2</sub> (název tohoto minerálu je [[portlandit]]). Je využíván jako součást [[Malta (materiál)|malty]] a [[sádra|sádry]] ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý [[anhydrid]] a s [[voda|vodou]] reaguje velmi živě.
Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] Ca(OH)<sub>2</sub> (název tohoto minerálu je [[portlandit]]). Je využíván jako součást [[malta (materiál)|malty]] a [[hemihydrát síranu vápenatého|sádry]] ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý [[anhydrid]] a s [[voda|vodou]] reaguje velmi rychle a [[Exotermická reakce|exotermně]].


CaO + H<sub>2</sub>O → Ca(OH)<sub>2</sub>
Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v [[omítka|omítkách]] je používali již [[starověký Řím|starověcí Římané]]. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny [[mramor]]ové sochy.


Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v&nbsp;[[omítka|omítkách]] je používali již [[starověký Řím|starověcí Římané]]. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny [[mramor]]ové sochy.
Oxid vápenatý je též používán při výrobě [[sklo|skla]] a díky své schopnosti reagovat s [[křemičitany]] je používán v moderních postupech výroby [[ocel]]í a [[hořčík]]ových, [[hliník]]ových a jiných neželezných [[Kovy|kovů]]. Napomáhá vyplavování nečistot do [[struska|strusky]].


Oxid vápenatý je též používán při výrobě [[sklo|skla]] a díky své schopnosti reagovat s&nbsp;[[křemičitany]] je používán v&nbsp;moderních postupech výroby [[ocel]]í a [[hořčík]]ových, [[hliník]]ových a jiných neželezných [[kovy|kovů]]. Napomáhá vyplavování nečistot do [[struska|strusky]].
Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její [[Kyselina|kyselost]], změkčuje ji, funguje jako [[flokulace|flokulant]] (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování [[Fosfát|fosfátů]] a jiných nečistot.


Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její [[pH|kyselost]], změkčuje ji, funguje jako [[flokulace|flokulant]] (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování [[fosforečnany|fosfátů]] a jiných nečistot.
V [[papír]]nictví pomáhá rozpouštět [[lignin]], působí jako [[koagulant]] a [[bělidlo]].


V&nbsp;[[papír]]nictví pomáhá rozpouštět [[lignin]], působí jako [[koagulant]] a [[bělidlo]].
V [[zemědělství]] a [[lesnictví]] snižuje [[Kyselina|kyselost]] půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a [[odsiřování]] [[zplodiny hoření|plynných zplodin]].

V&nbsp;[[zemědělství]] a [[lesnictví]] snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a [[odsíření|odsiřování]] [[zplodiny hoření|plynných zplodin]].


Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například [[mor]]u za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.
Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například [[mor]]u za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.


Ve [[forenzní analýza|forenzních vědách]] je používán k detekci [[otisky prstů|otisků prstů]]. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění [[kyselina citronová|kyseliny citronové]], [[Glukóza|glukosy]], [[barviva|barviv]] a jako pohlcovač CO<sub>2</sub>. Často bývá používán v [[hrnčířství]], [[malířství]] a potravinářství.
Ve [[forenzní vědy|forenzních vědách]] je používán k detekci [[papilární linie|otisků prstů]]. Jako dehydratační činidlo se používá k&nbsp;čištění [[kyselina citronová|kyseliny citronové]], [[glukóza|glukosy]], [[pigment|barviv]] a jako pohlcovač CO<sub>2</sub>. Často bývá používán v&nbsp;[[hrnčířství]], [[malířství]] a potravinářství.


Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.
Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.


Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.<ref>http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html</ref>
Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130&nbsp;milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.<ref>http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html</ref>


=== Využití ve stavebnictví ===
=== Využití ve stavebnictví ===
Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vápna, které se ve stavebnictví technicky označuje jako tzv. vzdušné vápno.<ref name="Dědek">Stavební materiály pro 1. roční SPŠ stavebních. M. Dědek, F. Vošický</ref>
''Vzdušné vápno''
Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vzdušného vápna.


* Druhy vzdušného vápna bílého<ref name="Dědek">Stavební materiály pro 1. roční SPŠ stavebních. M. Dědek, F. Vošický</ref>
==== Druhy vzdušného vápna bílého ====
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
! '''Označení''' !! '''Značení''' !! Obsah CaO + MgO<sub>1</sub> !! Obsah MgO<sub>1, 2</sub> !! Obsah SO3<sub>1</sub>
! Označení !! Značení !! Obsah CaO + MgO <sup>''1''</sup> !! Obsah MgO <sup>''1, 2''</sup> !! Obsah SO<sub>3</sub> <sup>''1''</sup>
|-
|-
| Bílé vápno 90 || CP90 || ≥90 || ≤5 || ≤2
| Bílé vápno 90 || CL90 || ≥90 || ≤5 || ≤2
|-
|-
| Bílé vápno 80 || CP80 || ≥80 || ≤5 || ≤2
| Bílé vápno 80 || CL80 || ≥80 || ≤5 || ≤2
|-
|-
| Bílé vápno 70 || CP70 || ≥70 || ≤5 || ≤2
| Bílé vápno 70 || CL70 || ≥70 || ≤5 || ≤2
|}

{| class="wikitable"
|-
|-
| Doplňující třídění || Přípona || || ||
! Doplňující třídění !! Přípona
|-
|-
| Nehašené vápno || Q || || ||
| Nehašené vápno || Q
|-
|-
| Hašené vápno bílé || S || || ||
| Hašené vápno bílé || S
|-
|-
|}
|}
:Pozn.
:Pozn.:
* <sub>1</sub> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sup>''1''</sup> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sub>2</sub> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.
* <sup>''2''</sup> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.


* Druhy vzdušného vápna dolomitického<ref name="Dědek" />
==== Druhy vzdušného vápna dolomitického ====


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
! Označení !! Značení !! Obsah CaO+MgO<sub>1</sub> !! Obsah <sub>1, 2</sub> !! Obsah SO3<sub>1</sub>
! Označení !! Značení !! Obsah CaO + MgO <sup>''1''</sup> !! Obsah MgO <sup>''1, 2''</sup> !! Obsah SO<sub>3</sub> <sup>''1''</sup>
|-
|-
| Dolomitické vápno 85 || DL85 || ≥85 || ≤30 || ≤2
| Dolomitické vápno 85 || DL85 || ≥85 || ≤30 || ≤2
Řádek 106: Řádek 119:
| Dolomitické vápno 80 || DL80 || ≥80 || ≥5 || ≤2
| Dolomitické vápno 80 || DL80 || ≥80 || ≥5 || ≤2
|-
|-
|}
| Doplňující třídění || Přípona || || ||

{| class="wikitable"
|-
|-
! Doplňující třídění !! Přípona
| Polohašené vápno dolomitické || S1 || || ||
|-
|-
| Plně hašené vápno dolomitické || S2 || || ||
| Polohašené vápno dolomitické || S1
|-
| Plně hašené vápno dolomitické || S2
|-
|-
|}
|}


:Pozn.
:Pozn.:
* <sub>1</sub> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sup>''1''</sup> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sub>2</sub> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.
* <sup>''2''</sup> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.

== Související články ==
* [[Hydroxid vápenatý]]
* [[Uhličitan vápenatý]]
* [[seznam oxidů]]


== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references />


== Literatura ==
== Literatura ==

* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| příjmení = VOHLÍDAL
| příjmení = VOHLÍDAL | jméno = JIŘÍ | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = KAREL | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = ALOIS | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
| jméno = JIŘÍ
| příjmení2 = ŠTULÍK
| jméno2 = KAREL
| příjmení3 = JULÁK
| jméno3 = ALOIS
| rok = 1999
| titul = Chemické a analytické tabulky
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| isbn = 80-7169-855-5
| vydání = 1
}}

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}


{{Oxidy II.}}
{{Oxidy II.}}
{{Anorganické soli vápenaté}}
{{Anorganické soli vápenaté}}
{{Autoritní data}}

{{Portály|Chemie}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Chemie}}


[[Kategorie:Oxidy|Vápenatý]]
[[Kategorie:Oxidy|Vápenatý]]
[[Kategorie:Vápenaté sloučeniny]]
[[Kategorie:Vápenaté sloučeniny]]
[[Kategorie:Stavební materiály]]
[[Kategorie:Stavební materiály]]
[[Kategorie:Dehydratační činidla]]
[[Kategorie:Desikanty]]

Aktuální verze z 25. 6. 2024, 06:01

Na tento článek je přesměrováno heslo Pálené vápno. Tento článek je o páleném vápně (oxidu vápenatém). Další významy jsou uvedeny na stránce vápno.
Oxid vápenatý
Obecné
Systematický názevOxid vápenatý
Triviální názevpálené vápno
Anglický názevCalcium oxide
Německý názevCalciumoxid
Sumární vzorecCaO
Vzhledbílá pevná práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1305-78-8
PubChem14778
UN kód1910
SMILES[Ca]=O
Číslo RTECSEW3100000
Vlastnosti
Molární hmotnost56,08 g/mol
Teplota tání2 580 °C
Teplota varu2 850 °C
Hustota3,316 g/cm³
Index lomunD=1,837
Rozpustnost ve vodě0,131 hm.% (0 °C)
0,123 hm.% (20 °C)
0,096 hm.% (50 °C)
0,05 hm.% (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,4×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová strukturakrychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížkya= 481,08 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔでるたHf°−635,07 kJ/mol
Entalpie tání ΔでるたHt1 343 J/g
Standardní molární entropie S°38,1 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔでるたGf°−604,04 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,763 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR34, R36, R41
S-větyS2, S8, S22, S24/25, S26, S27, S28, S36/37/39
NFPA 704
0
3
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid vápenatý (chemický vzorec CaO), triviálními názvy pálené vápno nebo též nehašené vápno je široce rozšířená běžně používaná chemická sloučenina. Oxid vápenatý je bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi oxidu hořečnatého, oxidu křemičitého a malá množství oxidu hlinitého a oxidu železitého.[2]

Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin, jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO3 ve formě minerálů kalcitu a aragonitu). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825 °C.[3] Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.

CaCO3 → CaO + CO2

 

 

 

 

Tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní oxid uhličitý ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Vývoj tepla při hašení vápna

Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě hydroxidu vápenatého Ca(OH)2 (název tohoto minerálu je portlandit). Je využíván jako součást malty a sádry ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý anhydrid a s vodou reaguje velmi rychle a exotermně.

CaO + H2O → Ca(OH)2

Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v omítkách je používali již starověcí Římané. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny mramorové sochy.

Oxid vápenatý je též používán při výrobě skla a díky své schopnosti reagovat s křemičitany je používán v moderních postupech výroby ocelí a hořčíkových, hliníkových a jiných neželezných kovů. Napomáhá vyplavování nečistot do strusky.

Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její kyselost, změkčuje ji, funguje jako flokulant (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování fosfátů a jiných nečistot.

V papírnictví pomáhá rozpouštět lignin, působí jako koagulant a bělidlo.

V zemědělství a lesnictví snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a odsiřování plynných zplodin.

Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například moru za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.

Ve forenzních vědách je používán k detekci otisků prstů. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění kyseliny citronové, glukosy, barviv a jako pohlcovač CO2. Často bývá používán v hrnčířství, malířství a potravinářství.

Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.

Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.[4]

Využití ve stavebnictví[editovat | editovat zdroj]

Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vápna, které se ve stavebnictví technicky označuje jako tzv. vzdušné vápno.[5]

Druhy vzdušného vápna bílého[editovat | editovat zdroj]

Označení Značení Obsah CaO + MgO 1 Obsah MgO 1, 2 Obsah SO3 1
Bílé vápno 90 CL90 ≥90 ≤5 ≤2
Bílé vápno 80 CL80 ≥80 ≤5 ≤2
Bílé vápno 70 CL70 ≥70 ≤5 ≤2
Doplňující třídění Přípona
Nehašené vápno Q
Hašené vápno bílé S
Pozn.:
  • 1 Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
  • 2 Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.

Druhy vzdušného vápna dolomitického[editovat | editovat zdroj]

Označení Značení Obsah CaO + MgO 1 Obsah MgO 1, 2 Obsah SO3 1
Dolomitické vápno 85 DL85 ≥85 ≤30 ≤2
Dolomitické vápno 80 DL80 ≥80 ≥5 ≤2
Doplňující třídění Přípona
Polohašené vápno dolomitické S1
Plně hašené vápno dolomitické S2
Pozn.:
  • 1 Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
  • 2 Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Calcium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Oxid vápenatý - E 529. Doktorka.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-09. 
  3. ↑ Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650
  4. ↑ http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html
  5. ↑ Stavební materiály pro 1. roční SPŠ stavebních. M. Dědek, F. Vošický

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II.
Anorganické soli vápenaté
Halogenidy a pseudohalogenidy
Soli kyslíkatých kyselin

(neuvedeny soli
se záměnou kyslíku za jiný prvek,

složené a „zásadité“)
Chlornan vápenatý (Ca(OCl)2) • Chlorečnan vápenatý (Ca(ClO3)2) • Chloristan vápenatý (Ca(ClO4)2) • Bromičnan vápenatý (Ca(BrO3)2) • Jodičnan vápenatý (Ca(IO3)2) • Jodistan vápenatý (Ca(IO4)2) • Siřičitan vápenatý (CaSO3) • Hydrogensiřičitan vápenatý (Ca(HSO3)2) • Síran vápenatý (CaSO4) • Selenan vápenatý (CaSeO4) • Telluričitan vápenatý (CaTeO3) • Teluran vápenatý (CaTeO4) • Dusitan vápenatý (Ca(NO2)2) • Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2) • Fosfornan vápenatý (Ca(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan vápenatý (CaHPO3) • Dihydrogenfosforečnan vápenatý (Ca(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan vápenatý (CaHPO4) • Fosforečnan vápenatý (Ca3(PO4)2) • Difosforečnan vápenatý (Ca2P2O7) • Arsenitan vápenatý (Ca(AsO2)2) • Arseničnan vápenatý (Ca3(AsO4)2) • Hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2) • Uhličitan vápenatý (CaCO3) • Šťavelan vápenatý (Ca(CO2)2) • Křemičitan vápenatý (Ca2SiO4) • Boritan vápenatý (Ca3(BO3)2) • Manganistan vápenatý (Ca(MnO4)2) • Chroman vápenatý (CaCrO4) • Dichroman vápenatý (CaCr2O7) • Molybdenan vápenatý (CaMoO4) • Wolframan vápenatý (CaWO4]) • Vanadičnan vápenatý (Ca(VO3)2) • Titaničitan vápenatý (CaTiO3) • Hlinitan monovápenatý (CaAl2O4) • Heptahlinitan dodekavápenatý
Soli tvořené záměnou vodíku
ze sloučenin typu prvekx – vodíky
Jiné
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oxid_vápenatý&oldid=24028784“