(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Oxid vápenatý: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Oxid vápenatý: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: zh:氧化鈣; kosmetické úpravy
Použití: popis videa, hašení vápna
 
(Není zobrazeno 99 mezilehlých verzí od 59 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Pálené vápno|tento=páleném vápně (oxidu vápenatém)|stránka=vápno}}
{{Infobox Chemická sloučenina
{{Infobox - chemická sloučenina
|Název=Oxid vápenatý
| název = Oxid vápenatý
|Obrázek=[[Soubor:Calcium-oxide-3D-vdW.png|150px]]
| obrázek = Calcium-oxide-3D-vdW.png
|Systematický název=Oxid vápenatý
| velikost obrázku = 150px
|Triviální název= pálené vápno
| obrázek2 = Oxid vápenatý.PNG
|Anglický název=Calcium oxide
| velikost obrázku2 = 250px
|Německý název=Calciumoxid
| systematický název = Oxid vápenatý
|Sumární vzorec=CaO
| triviální název = pálené vápno
|Vzhled=bílá pevná práškovitá látka
| anglický název = Calcium oxide
|Číslo CAS=1305-78-8
| německý název = Calciumoxid
|Molární hmotnost= 56,1 g/mol
| sumární vzorec = CaO
|Teplota tání=2572 °C
| vzhled = bílá pevná práškovitá látka
|Teplota varu=2850 °C
| číslo CAS = 1305-78-8
| PubChem = 14778
| UN kód = 1910
| SMILES = [Ca]=O
| číslo RTECS = EW3100000
| molární hmotnost = 56,08 g/mol
| teplota tání = 2 580 °C
| teplota varu = 2 850 °C
| hustota = 3,316 g/cm³
| index lomu = ''n''<sub>D</sub>=1,837
| rozpustnost = 0,131&nbsp;hm.% (''0&nbsp;°C'')<br />0,123&nbsp;hm.% (''20&nbsp;°C'')<br />0,096&nbsp;hm.% (''50&nbsp;°C'')<br />0,05&nbsp;hm.% (''100&nbsp;°C'')
| měrná magnetická susceptibilita = −3,4×10<sup>−6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>&nbsp;g<sup>−1</sup>
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]]&nbsp;plošně&nbsp;centrovaná
| hrana mřížky = a= 481,08&nbsp;[[pikometr|pm]]
| standardní slučovací entalpie = −635,07&nbsp;kJ/mol
| entalpie tání = 1&nbsp;343&nbsp;J/g
| standardní molární entropie = 38,1&nbsp;JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup>
| standardní slučovací Gibbsova energie = −604,04&nbsp;kJ/mol
| izobarické měrné teplo = 0,763&nbsp;JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup>
| R-věty = {{R|34}}, {{R|36}}, {{R|41}}
| S-věty = {{S|2}}, {{S|8}}, {{S|22}}, {{S|24/25}}, {{S|26}}, {{S|27}}, {{S|28}}, {{S|36/37/39}}
| NFPA 704 = {{NFPA 704
| zdraví = 3
| hořlavost = 0
| reaktivita = 2
| ostatní rizika =
}}
| symboly nebezpečí GHS = {{GHS05}}{{GHS07}}<ref name=pubchem_cid_14778>{{Citace elektronického periodika | titul = Calcium oxide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/14778 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_14778 />
}}
'''Oxid vápenatý''' ([[chemický vzorec]] [[vápník|Ca]][[kyslík|O]]), triviálními názvy '''pálené vápno''' nebo též '''nehašené vápno''' je široce rozšířená běžně používaná [[chemická sloučenina]]. Oxid vápenatý je bílá [[žíravina|žíravá]] a [[Zásady (chemie)|alkalická]] krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]], [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] a malá množství [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] a [[oxid železitý|oxidu železitého]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oxid vápenatý - E 529
| periodikum = Doktorka.cz
| url = https://ecka-databaze.doktorka.cz/protispekave-latky-regulatory-kyselosti-plnidla/oxid-vapenaty-e-529
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-11-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20201109015339/https://ecka-databaze.doktorka.cz/protispekave-latky-regulatory-kyselosti-plnidla/oxid-vapenaty-e-529
| datum archivace = 2020-11-09
}}</ref>


Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin, jako je [[vápenec]], který obsahuje [[uhličitan vápenatý]] (CaCO<sub>3</sub> ve formě minerálů [[kalcit]]u a [[aragonit]]u). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]].<ref name="merck">Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650</ref> Tento proces je nazýván [[kalcinace]] nebo též ''pálení vápna''. Uvolňuje se při něm [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji [[hnědé uhlí]], [[koks]], [[černé uhlí]] (respektive [[antracit]]) nebo [[zemní plyn]]. Dříve se jako palivo používalo též [[dřevo]].
|Hustota=3,350 g/cm³ (''teplota/skupenství'')
|Rozpustnost=reaguje s vodou
|Standardní slučovací entalpie = 635,09 kJ/mol (pevný)
|Standardní molární entropie = 39,79 J·mol<sup>-1</sup>·K<sup>-1</sup>


{{vzorec|CaCO<sub>3</sub> → CaO + CO<sub>2</sub>}}
|R-věty={{R34}}, {{R36}}, {{R41}}
|S-věty={{S2}}, {{S8}}, {{S22}}, {{S24/25}}, {{S26}}, {{S27}}, {{S28}}, {{S36/37/39}}
}}
'''Oxid vápenatý''' ('''CaO'''), známý též pod triviálními názvy '''pálené vápno''' nebo též '''nehašené vápno''' je široce rozšířená běžně používaná [[chemická sloučenina]]. Je to bílá žíravá a [[zásaditost|alkalická]] krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]], [[oxid křemičitý|oxidu křemičitého]] a malá množství [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]] a [[oxid železitý|oxidu železitého]].


Tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní [[oxid uhličitý]] ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v [[pravěk]]u.


== Použití ==
[[Oxid]] [[vápenatý]] je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin jako je [[vápenec]], který obsahuje [[uhličitan vápenatý]] (CaCO<sub>3</sub> ve formě minerálů [[kalcit]]u a [[aragonit]]u). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825&nbsp;°C.<ref name="merck">Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650</ref> Tento proces je nazýván [[kalcinace]] nebo též ''pálení vápna''. Uvolňuje se při něm [[oxid uhličitý]] (CO<sub>2</sub>) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji [[hnědé uhlí]], [[koks]], [[černé uhlí]]'' (respektive antracit - geologicky nejstarší forma černého uhlí)'' nebo [[zemní plyn]]. Dříve se jako palivo používalo též [[dřevo]].
[[Soubor:09. Гасење вар како силно егзотермен процес.webm|náhled|vlevo|280px|Vývoj tepla při hašení vápna]]
Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] Ca(OH)<sub>2</sub> (název tohoto minerálu je [[portlandit]]). Je využíván jako součást [[malta (materiál)|malty]] a [[hemihydrát síranu vápenatého|sádry]] ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý [[anhydrid]] a s [[voda|vodou]] reaguje velmi rychle a [[Exotermická reakce|exotermně]].


:CaCO<sub>3</sub> → CaO + CO<sub>2</sub>
CaO + H<sub>2</sub>OCa(OH)<sub>2</sub>


Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v&nbsp;[[omítka|omítkách]] je používali již [[starověký Řím|starověcí Římané]]. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny [[mramor]]ové sochy.
Tento proces je reverzibilní a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní [[oxid uhličitý]] ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku.


Oxid vápenatý je též používán při výrobě [[sklo|skla]] a díky své schopnosti reagovat s&nbsp;[[křemičitany]] je používán v&nbsp;moderních postupech výroby [[ocel]]í a [[hořčík]]ových, [[hliník]]ových a jiných neželezných [[kovy|kovů]]. Napomáhá vyplavování nečistot do [[struska|strusky]].
== Použití ==
Jako hydratované nebo též triviálně [[hašené vápno]] ve formě [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] Ca(OH)<sub>2</sub> (název tohoto minerálu je [[portlandit]]. Je využíván jako součást [[Malta (stavebnictví)|malty]] a [[sádra|sádry]] ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý [[anhydrid]] a s [[voda|vodou]] reaguje velmi živě.
Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v [[omítka|omítkách]] je používali již
[[starověký Řím|starověcí Římané]]. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny [[mramor]]ové sochy


Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její [[pH|kyselost]], změkčuje ji, funguje jako [[flokulace|flokulant]] (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování [[fosforečnany|fosfátů]] a jiných nečistot.
Oxid vápenatý je též používán při výrobě [[sklo|skla]] a díky své schopnosti reagovat s [[křemičitany]] je používán v moderních poustupech výroby [[ocel]]í a [[hořčík]]ových, [[hliník]]ových a jiných neželezných kovů. Napomáhá vyplavování nečistot do [[struska|strusky]].


V&nbsp;[[papír]]nictví pomáhá rozpouštět [[lignin]], působí jako [[koagulant]] a [[bělidlo]].
Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její [[kyselost]], změkčuje ji, funguje jako [[flokulace|flokulant]] (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování [[fosforečnany|fosfátů]] a jiných nečistot.


V&nbsp;[[zemědělství]] a [[lesnictví]] snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a [[odsíření|odsiřování]] [[zplodiny hoření|plynných zplodin]].
V [[papír]]nictví pomáhá rozpouštět [[lignin]], působí jako [[koagulant]] a [[bělidlo]].


Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například [[mor]]u za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.
V [[zemědělství]] a [[lesnictví]] snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a odsiřování plynných spodin.


Ve [[forenzní vědy|forenzních vědách]] je používán k detekci [[papilární linie|otisků prstů]]. Jako dehydratační činidlo se používá k&nbsp;čištění [[kyselina citronová|kyseliny citronové]], [[glukóza|glukosy]], [[pigment|barviv]] a jako pohlcovač CO<sub>2</sub>. Často bývá používán v&nbsp;[[hrnčířství]], [[malířství]] a potravinářství.
Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemíí například [[mor]]u za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.
Ve [[forenzní analýza|forenzních vědách]] je používán k detekci [[otisky prstů|otisků prstů]]. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění [[kyselina citronová|kyseliny citronové]], [[Glukóza|glukosy]], [[barviva|barviv]] a jako pohlcovač CO<sub>2</font>. Často bývá používán v [[hrnčířství]], [[malířství]] a potravinářství.


Energie uvolňená reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.
Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.


Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti USA a Čína vyprodukují sami o sobě každý přibližně 20 milionů tun.[http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html]
Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130&nbsp;milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.<ref>http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html</ref>


=== Využití ve stavebnictví ===
== Související články ==
Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vápna, které se ve stavebnictví technicky označuje jako tzv. vzdušné vápno.<ref name="Dědek">Stavební materiály pro 1. roční SPŠ stavebních. M. Dědek, F. Vošický</ref>
* [[Hydroxid vápenatý]]

* [[Uhličitan vápenatý]]
==== Druhy vzdušného vápna bílého ====
* [[Oxid hořečnatý]]
{| class="wikitable"
|-
! Označení !! Značení !! Obsah CaO + MgO <sup>''1''</sup> !! Obsah MgO <sup>''1, 2''</sup> !! Obsah SO<sub>3</sub> <sup>''1''</sup>
|-
| Bílé vápno 90 || CL90 || ≥90 || ≤5 || ≤2
|-
| Bílé vápno 80 || CL80 || ≥80 || ≤5 || ≤2
|-
| Bílé vápno 70 || CL70 || ≥70 || ≤5 || ≤2
|}

{| class="wikitable"
|-
! Doplňující třídění !! Přípona
|-
| Nehašené vápno || Q
|-
| Hašené vápno bílé || S
|-
|}
:Pozn.:
* <sup>''1''</sup> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sup>''2''</sup> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.

==== Druhy vzdušného vápna dolomitického ====

{| class="wikitable"
|-
! Označení !! Značení !! Obsah CaO + MgO <sup>''1''</sup> !! Obsah MgO <sup>''1, 2''</sup> !! Obsah SO<sub>3</sub> <sup>''1''</sup>
|-
| Dolomitické vápno 85 || DL85 || ≥85 || ≤30 || ≤2
|-
| Dolomitické vápno 80 || DL80 || ≥80 || ≥5 || ≤2
|-
|}

{| class="wikitable"
|-
! Doplňující třídění !! Přípona
|-
| Polohašené vápno dolomitické || S1
|-
| Plně hašené vápno dolomitické || S2
|-
|}

:Pozn.:
* <sup>''1''</sup> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
* <sup>''2''</sup> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.


== Reference ==
== Reference ==
<references />


== Literatura ==
<references/>
* {{Citace monografie
| příjmení = VOHLÍDAL
| jméno = JIŘÍ
| příjmení2 = ŠTULÍK
| jméno2 = KAREL
| příjmení3 = JULÁK
| jméno3 = ALOIS
| rok = 1999
| titul = Chemické a analytické tabulky
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| isbn = 80-7169-855-5
| vydání = 1
}}


== Externí odkazy ==
{{Oxidy II.}}
* {{Commonscat}}
<!--Interwiki-->


{{Portál Oxidy}}
{{Oxidy II.}}
{{Anorganické soli vápenaté}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Chemie}}


[[Kategorie:Oxidy|Vápenatý]]
[[Kategorie:Oxidy|Vápenatý]]
[[Kategorie:Vápenaté sloučeniny]]
[[Kategorie:Vápenaté sloučeniny]]
[[Kategorie:Stavební materiály]]
[[Kategorie:Stavební materiály]]
[[Kategorie:Dehydratační činidla]]

[[an:Calso]]
[[Kategorie:Desikanty]]
[[ar:أكسيد الكالسيوم]]
[[ay:Q'atawi]]
[[bg:Негасена вар]]
[[ca:Calç]]
[[da:Kalciumoxid]]
[[de:Calciumoxid]]
[[en:Calcium oxide]]
[[eo:Kalko]]
[[es:Óxido de calcio]]
[[et:Kaltsiumoksiid]]
[[eu:Kare]]
[[fa:کلسیم اکسید]]
[[fi:Kalkki]]
[[fr:Oxyde de calcium]]
[[gl:Cal]]
[[he:סיד]]
[[hu:Kalcium-oxid]]
[[it:Ossido di calcio]]
[[ja:酸化さんかカルシウム]]
[[lt:Kalcio oksidas]]
[[lv:Kalcija oksīds]]
[[nl:Calciumoxide]]
[[no:Kalsiumoksid]]
[[pl:Tlenek wapnia]]
[[pt:Cal]]
[[ro:Oxid de calciu]]
[[ru:Оксид кальция]]
[[sk:Oxid vápenatý]]
[[sv:Kalciumoxid]]
[[tr:Kalsiyum oksit]]
[[uk:Оксид кальцію]]
[[vi:Ôxít canxi]]
[[zh:氧化鈣]]

Aktuální verze z 25. 6. 2024, 05:01

Na tento článek je přesměrováno heslo Pálené vápno. Tento článek je o páleném vápně (oxidu vápenatém). Další významy jsou uvedeny na stránce vápno.
Oxid vápenatý
Obecné
Systematický názevOxid vápenatý
Triviální názevpálené vápno
Anglický názevCalcium oxide
Německý názevCalciumoxid
Sumární vzorecCaO
Vzhledbílá pevná práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1305-78-8
PubChem14778
UN kód1910
SMILES[Ca]=O
Číslo RTECSEW3100000
Vlastnosti
Molární hmotnost56,08 g/mol
Teplota tání2 580 °C
Teplota varu2 850 °C
Hustota3,316 g/cm³
Index lomunD=1,837
Rozpustnost ve vodě0,131 hm.% (0 °C)
0,123 hm.% (20 °C)
0,096 hm.% (50 °C)
0,05 hm.% (100 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,4×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová strukturakrychlová plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížkya= 481,08 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔでるたHf°−635,07 kJ/mol
Entalpie tání ΔでるたHt1 343 J/g
Standardní molární entropie S°38,1 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔでるたGf°−604,04 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,763 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR34, R36, R41
S-větyS2, S8, S22, S24/25, S26, S27, S28, S36/37/39
NFPA 704
0
3
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid vápenatý (chemický vzorec CaO), triviálními názvy pálené vápno nebo též nehašené vápno je široce rozšířená běžně používaná chemická sloučenina. Oxid vápenatý je bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi oxidu hořečnatého, oxidu křemičitého a malá množství oxidu hlinitého a oxidu železitého.[2]

Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin, jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO3 ve formě minerálů kalcitu a aragonitu). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825 °C.[3] Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.

CaCO3 → CaO + CO2

 

 

 

 

Tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní oxid uhličitý ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku.

Vývoj tepla při hašení vápna

Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě hydroxidu vápenatého Ca(OH)2 (název tohoto minerálu je portlandit). Je využíván jako součást malty a sádry ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý anhydrid a s vodou reaguje velmi rychle a exotermně.

CaO + H2O → Ca(OH)2

Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v omítkách je používali již starověcí Římané. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny mramorové sochy.

Oxid vápenatý je též používán při výrobě skla a díky své schopnosti reagovat s křemičitany je používán v moderních postupech výroby ocelí a hořčíkových, hliníkových a jiných neželezných kovů. Napomáhá vyplavování nečistot do strusky.

Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její kyselost, změkčuje ji, funguje jako flokulant (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování fosfátů a jiných nečistot.

papírnictví pomáhá rozpouštět lignin, působí jako koagulant a bělidlo.

zemědělství a lesnictví snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a odsiřování plynných zplodin.

Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například moru za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.

Ve forenzních vědách je používán k detekci otisků prstů. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění kyseliny citronové, glukosy, barviv a jako pohlcovač CO2. Často bývá používán v hrnčířství, malířství a potravinářství.

Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.

Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.[4]

Využití ve stavebnictví

[editovat | editovat zdroj]

Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vápna, které se ve stavebnictví technicky označuje jako tzv. vzdušné vápno.[5]

Druhy vzdušného vápna bílého

[editovat | editovat zdroj]
Označení Značení Obsah CaO + MgO 1 Obsah MgO 1, 2 Obsah SO3 1
Bílé vápno 90 CL90 ≥90 ≤5 ≤2
Bílé vápno 80 CL80 ≥80 ≤5 ≤2
Bílé vápno 70 CL70 ≥70 ≤5 ≤2
Doplňující třídění Přípona
Nehašené vápno Q
Hašené vápno bílé S
Pozn.:
  • 1 Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
  • 2 Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.

Druhy vzdušného vápna dolomitického

[editovat | editovat zdroj]
Označení Značení Obsah CaO + MgO 1 Obsah MgO 1, 2 Obsah SO3 1
Dolomitické vápno 85 DL85 ≥85 ≤30 ≤2
Dolomitické vápno 80 DL80 ≥80 ≥5 ≤2
Doplňující třídění Přípona
Polohašené vápno dolomitické S1
Plně hašené vápno dolomitické S2
Pozn.:
  • 1 Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
  • 2 Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.
  1. a b Calcium oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Oxid vápenatý - E 529. Doktorka.cz [online]. [cit. 2020-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-09. 
  3. Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650
  4. http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html
  5. Stavební materiály pro 1. roční SPŠ stavebních. M. Dědek, F. Vošický

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]