Martti Ahtisaari

Martti Ahtisaari
Martti Ahtisaari
	Martti Ahtisaari (15. května 2012)
10. prezident Finska
	Ve funkci:; 1. března 1994 – 1. března 2000
Předchůdce	Mauno Koivisto
Nástupce	Tarja Halonenová
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana
Rodné jméno	Martti Oiva Kalevi Ahtisaari
Narození	23. června 1937; Viipuri, Finsko (dnes Vyborg, Rusko)
Úmrtí	16. října 2023 (ve věku 86 let); Helsinky
Místo pohřbení	hřbitov Hietaniemi
Choť	Eeva Irmeli Ahtisaari
Děti	Marko Ahtisaari
Alma mater	Kuopio Lyceum High School (do 1952); Oulun Lyseon Lukio (1952–1956); University of Oulu (do 1959)
Profese	politik, diplomat a učitel
Náboženství	luteránství
Ocenění	Commander of the Order of the Lion of Finland (1975); komandér Řádu bílé růže (1983); komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1992); Komtur velkokříže Řádu finského lva (1994); velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1994); … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Martti Ahtisaari
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martti Oiva Kalevi Ahtisaari (23. června 1937 Vyborg – 16. října 2023 Helsinky) byl finský politik, v letech 1994 až 2000 prezident Finska a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2008.

Kariéra

Narodil se ve Viipuri, dnešním ruském Vyborgu. Od roku 1965 pracoval pro finské ministerstvo zahraničních věcí. V roce 1973 ho prezident Urho Kaleva Kekkonen jmenoval velvyslancem v Tanzanii. V roce 1977 byl jmenován vysokým komisařem OSN pro Namibii. V lednu 1987 jej generální tajemník OSN Javier Peréz de Cuéllar jmenoval tajemníkem pro administrativu a management. V dubnu 1989 byl vyslán jako zvláštní vyslanec OSN do Namibie.

Prezidentem Finska

V letech 1994 až 2000 byl prezidentem Finska. Byl zastáncem vstupu Finska do Evropské unie, což se uskutečnilo v roce 1995.

Mírová mise v Kosovu

V 90. letech 20. století se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu a později velvyslancem Evropské unie pro Kosovo. Během svého působení přiměl Slobodana Miloševiće k přijetí podmínek Severoatlantické aliance, které v Kosovu ukončilo boje. K problémům Kosova se vrátil v roce 2008, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby.^[1]

Indonésie – Aceh

V roce 2005 se zasloužil o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a odštěpeneckou provincií Aceh, která po třiceti letech ukončila boje mezi vládou a povstalci.

Vyznamenání a ocenění

Vyznamenání

velkokříž Řádu svatého Olafa, Norsko, 1994
rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 12. dubna 1994
rytíř Řádu slona, Dánsko, 7. září 1994^[2]
Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem, Estonsko, 16. května 1995^[3]
velkokříž Řádu islandského sokola, Island, 26. září 1995
velkokříž Řádu Vitolda Velikého, Litva, 15. ledna 1996^[4]
velkokříž Řádu dobré naděje, Jižní Afrika, 1997^[5]
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 28. ledna 1997^[6]
rytíř Řádu bílé orlice, Polsko, 17. dubna 1997^[7]
velkokříž Řádu tří hvězd, Lotyšsko, 3. listopadu 1997^[8]
velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy, Rumunsko, 1998^[9]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 29. ledna 1999^[10]
Řád Turecké republiky, Turecko, 20. listopadu 1999^[11]
důstojník Řádu Austrálie, Austrálie, 2. dubna 2002^[12]
velkokříž Řádu Dannebrog, Dánsko
velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky, Maďarsko

Ocenění

Nobelova cena míru

V roce 2008 získal Nobelovou cenou míru s odůvodněním „za jeho důležité úsilí při řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech po více než tři dekády“.^[13]

Zajímavost

V době výkonu prezidentské funkce navštívil 9. až 11. září 1996 také Českou republiku. Navštívil nejen Prahu, obsáhlý program měl 11. 9. 1996 také v Brně.^[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martti Ahtisaari na anglické Wikipedii.

↑ Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky)
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑ About Government - National Orders. web.archive.org [online]. 2012-10-15 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 17 kwietnia 1997 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.
↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky)
↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1999-02-01, čís. 27, s. 4479. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
↑ T.C. CUMHURBAŞKANLIĞI : Finlandiya Cumhurbaşkanı Ahtisaari'ye Verilen "Devlet Nişanı" Töreninde Yaptıkları Konuşma. web.archive.org [online]. 2015-07-09 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-09.
↑ honours.pmc.gov.au [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ The Nobel Peace Prize 2008 [online]. Nobel Foundation, 2008-10-10 [cit. 2008-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
↑ https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=89

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Martti Ahtisaari na Wikimedia Commons
Martti Ahtisaari Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine. oficiální stránka (anglicky) (finsky)
Martti Ahtisaari články pro Project Syndicate dostupné v 8 jazycích, mimo jiné i v češtině
Fin Ahtisaari a samostatnost Kosova

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.

[2] Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky)

[3] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[4] Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.

[5] About Government - National Orders. web.archive.org [online]. 2012-10-15 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[6] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[7] Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 17 kwietnia 1997 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.

[8] VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky)

[9] Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[10] Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1999-02-01, čís. 27, s. 4479. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.

[11] T.C. CUMHURBAŞKANLIĞI : Finlandiya Cumhurbaşkanı Ahtisaari'ye Verilen "Devlet Nişanı" Töreninde Yaptıkları Konuşma. web.archive.org [online]. 2015-07-09 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-09.

[12] honours.pmc.gov.au [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[13] The Nobel Peace Prize 2008 [online]. Nobel Foundation, 2008-10-10 [cit. 2008-10-10]. Dostupné online. (anglicky)

[14] ttps://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=89

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

Nositelé Nobelovy ceny za mír

1901–1925	Henri Dunant / Frédéric Passy (1901) Élie Ducommun / Charles Gobat (1902) William Cremer (1903) Mezinárodní ústav pro lidská práva (1904) Bertha von Suttnerová (1905) Theodore Roosevelt (1906) Ernesto Moneta / Louis Renault (1907) Klas Arnoldson / Fredrik Bajer (1908) A. M. F. Beernaert / Paul Estournelles de Constant (1909) Stálý mezinárodní výbor míru (1910) Tobias Asser / Alfred Fried (1911) Elihu Root (1912) Henri La Fontaine (1913) Mezinárodní červený kříž (1917) Woodrow Wilson (1919) Léon Bourgeois (1920) Hjalmar Branting / Christian Lange (1921) Fridtjof Nansen (1922) Austen Chamberlain / Charles Dawes (1925)

1926–1950	Aristide Briand / Gustav Stresemann (1926) Ferdinand Buisson / Ludwig Quidde (1927) Frank B. Kellogg (1929) Nathan Söderblom (1930) Jane Addamsová / Nicholas Butler (1931) Norman Angell (1933) Arthur Henderson (1934) Carl von Ossietzky (1935) Carlos Saavedra Lamas (1936) Robert Cecil (1937) Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky (1938) Mezinárodní červený kříž (1944) Cordell Hull (1945) Emily Balch / John Mott (1946) Koncil Společnosti přátel / Komise americké společnosti přátel (1947) John Boyd Orr (1949) Ralph Bunche (1950)

1951–1975	Léon Jouhaux (1951) Albert Schweitzer (1952) George Marshall (1953) Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954) Lester B. Pearson (1957) Georges Pire (1958) Philip Noel-Baker (1959) Albert Lutuli (1960) Dag Hammarskjöld (1961) Linus Pauling (1962) Mezinárodní červený kříž (1963) Martin Luther King (1964) UNICEF (1965) René Cassin (1968) Mezinárodní organizace práce (1969) Norman Borlaug (1970) Willy Brandt (1971) Henry Kissinger / Lê Ðức Thọ (cenu odmítl) (1973) Seán MacBride / Eisaku Sató (1974) Andrej Sacharov (1975)

1976–2000	Betty Williamsová / Mairead Maguireová (1976) Amnesty International (1977) Anvar as-Sádát / Menachem Begin (1978) Matka Tereza (1979) Adolfo Pérez Esquivel (1980) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (1981) Alva Myrdalová / Alfonso García Robles (1982) Lech Wałęsa (1983) Desmond Tutu (1984) Lékaři proti jaderné válce (1985) Elie Wiesel (1986) Óscar Arias (1987) Mírové síly OSN (1988) Tändzin Gjamccho (14. dalajláma) (1989) Michail Gorbačov (1990) Aun Schan Su Ťij (1991) Rigoberta Menchú (1992) Nelson Mandela / F. W. de Klerk (1993) Jásir Arafat / Šimon Peres / Jicchak Rabin (1994) Pugwashské konference / Józef Rotblat (1995) Carlos Belo / José Ramos-Horta (1996) Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min / Jody Williams (1997) John Hume / David Trimble (1998) Lékaři bez hranic (1999) Kim Te-džung (2000)

2001–2025	Kofi Annan / Organizace spojených národů (2001) Jimmy Carter (2002) Širín Ebadiová (2003) Wangari Maathaiová (2004) Mezinárodní agentura pro atomovou energii / Muhammad Baradej (2005) Grameen Bank / Muhammad Yunus (2006) Al Gore / Mezivládní panel pro změnu klimatu (2007) Martti Ahtisaari (2008) Barack Obama (2009) Liou Siao-po (2010) Ellen Johnsonová-Sirleafová / Leymah Gboweeová / Tawakkul Karmánová (2011) Evropská unie (2012) Organizace pro zákaz chemických zbraní (2013) Kajláš Satjárthí / Malála Júsufzajová (2014) tuniský Kvartet pro národní dialog (2015) Juan Manuel Santos (2016) Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (2017) Denis Mukwege / Nadja Muradová (2018) Abiy Ahmed (2019) Světový potravinový program (2020) Dmitrij Muratov / Maria Ressaová (2021) Ales Bjaljacki / Memorial / Centrum občanských svobod (2022) Narghís Mohammadiová (2023) Nihon Hidankjó (2024)

Prezidenti Finska

Kaarlo Juho Ståhlberg (1919–1925) • Lauri Kristian Relander (1925–1931) Pehr Evind Svinhufvud (1931–1937) • Kyösti Kallio (1937–1940) • Risto Ryti (1940–1944) • Carl Gustaf Emil Mannerheim (1944–1946) • Juho Kusti Paasikivi (1946–1956) • Urho Kaleva Kekkonen (1956–1982) • Mauno Koivisto (1982–1994) • Martti Ahtisaari (1994–2000) • Tarja Halonenová (2000–2012) • Sauli Niinistö (2012–2024) • Alexander Stubb (od 2024)