Doba kamenná

Doba kamenná (cca 3 miliony let př. n. l. – 4. tisíciletí př. n. l.) je jedno z období pravěku, při kterém lidé široce využívali kámen na výrobu nástrojů. Jde o období charakterizované prvním užíváním technologie ve vývoji člověka. Období končí nástupem techniky tavení mědi (přechodné období eneolit), a posléze i bronzu (slitiny mědi a cínu), tedy nástupem doby bronzové. Artefakty doby kamenné zahrnují nástroje používané lidmi moderního typu, jejich předchůdci z rodu Homo a možná i rody australopithecus a paranthropus.

Nejstarším nalezeným nepřímým důkazem o používání kamenných nástrojů jsou zvířecí kosti se stopami opracování. Jsou 3,4 milionu let staré a byly nalezeny v údolí kolem řeky Awaš v Etiopii. Uvažuje se o tom, že by je mohl vytvořit australopithecus. Podobné nálezy byly učiněny v Keni a zde je kandidátem na prvního uživatele kamenných nástrojů zejména druh kenyanthropus platyops. Nejstarší kamenné nástroje jako takové byly nalezeny u jezera Turkana v severozápadní Keni (naleziště Lomekwi 3) a jsou staré 3,3 milionu let. Tyto nálezy z 21. století posunuly počátek užívání kamenných nástrojů do pliocénu, ačkoli byl dlouho zasazován do pleistocénu. V červenci 2018 vědci informovali o objevu nejstarších kamenných nástrojů mimo Afriku, a to v Číně. Jejich stáří je odhadováno na 2,12 milionu let. Tyto nálezy potvrzují teorii o postupném rozšiřování lidí ze savan jihovýchodní Afriky do zbytku světa.

Hrot z obsidiánu

Na výrobu nástrojů se používalo mnoho druhů kamene. Například vytvarovaný pazourek a buližník se používaly jako nástroje na řezání a zbraně. Dřevo, kosti, exoskelet a parohy se také hojně používaly. Nejznámějším nástrojem této doby byl pěstní klín určený jednak jako zbraň a jednak jako pracovní nástroj. Kromě toho existovaly vybrušované hroty k oštěpům a šípům a pestrá škála škrabek, které usnadňovaly zpracování kůží a potravin.

Existují i vzácné důkazy o užívání jiných nástrojů než kamenných v době kamenné, především kostěných. Na konci doby kamenné se sedimenty (např. jíl) používaly na výrobu hrnců.

Termín „doba kamenná“ byl používán archeology pro určení dlouhého předmetalurgického období, které kamenné nástroje přežily mnohem lépe než nástroje vyrobené z jiných (měkčích) materiálů. Je to první období v třídobé periodizaci. Dělení doby kamenné na starší a mladší poprvé navrhl Jens Jacob Worsaae v roce 1859. Další dělení na paleolit, mezolit a neolit, které se používá dodnes, zavedl John Lubbock v knize Prehistoric Times (Prehistorický čas), vydané v roce 1865. Tato tři období jsou ještě dále rozdělená. Eneolit (doba měděná, chalkolit) se uvádí buď jako další období doby kamenné, nebo jako část neolitu, anebo jako období mezi neolitem a dobou bronzovou. Období se také říká prehistorie, protože lidé ještě neuměli psát – což je tradiční začátek historie (to jest zaznamenaná historie).

Rozdělení

• Starší doba kamenná – paleolit (cca do 11. tisíciletí př. n. l.)
• Střední doba kamenná – mezolit (cca do 8. tisíciletí př. n. l.)
• Mladší doba kamenná – neolit (cca do 5 000 př. n. l.)
• Pozdní doba kamenná – eneolit (doba měděná – chalkolit, na Předním východě cca do 2500 př. n. l.)

Z globálního hlediska je časování tohoto údobí dějin velmi relativní, protože jednotlivé navzájem izolované kultury lidstva dosahovaly v pravěku určitých vývojových úrovní ve velmi odlišných časových horizontech.

Odkazy

Literatura

• Doba kamenná v povodí horní Otavy. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2011. 184 s. ISBN 978-80-87311-12-7.

Související články

• Doba kamenná na území Polska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu doba kamenná na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo doba kamenná ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph137450 GND: 4057226-2 HDS: 004310 KulturNav: 4ddef235-19e0-4f6d-9a18-ded0ce96c3e9 LCCN: sh85128291 NDL: 00570630 NLI: 987007536423205171

Portály: Pravěk