Lokomotivní tendr

Tendr pro těžký topný olej lokomotivy 41.360 DB

Lokomotivní tendr je vůz speciální konstrukce sloužící k uskladnění zásob paliva (z pevných paliv zejména uhlí, ale i dřevo, rašelina, koks nebo antracit, z tekutých paliv zejména těžký a lehký topný olej a práškové uhlí) a vody pro parní lokomotivy. V případě, že zásobníky paliva a vody tvoří součást lokomotivy, se tato lokomotiva nazývá tendrovou. Tato terminologie se však v různých jazycích liší (nelze používat doslovné překlady). Například v angličtině znamená tender locomotive lokomotivu s tendrem. Tendrovou lokomotivu nazývají tank engine.

Konstrukce

Lokomotiva 52.8177 DR s vanovým tendrem

Tendr se skládá ze dvou nebo tří hlavních částí:

• Rám s pojezdem a spřahovacím a narážecím ústrojím
• Vodojem
• Zásobník paliva (lidově zvaný uhlák)

Rámy a pojezd odpovídají velikosti tendru. Postupně byly tendry zvětšovány úměrně velikosti a výkonům lokomotiv a také vzdálenostem mezi místy s možností dozbrojení. Na drahách v českých zemích se užívaly 2–5nápravové tendry. Známé jsou i konstrukce jedno- nebo vícenápravových podpůrných tendrů (např. lokomotivy průmyslové drážky v Mladějově na Moravě nebo lokomotivy systému Engerth, mezi něž patří i lokomotiva Kladno). Extrémem jsou mnohanápravové tendry mohutných amerických lokomotiv. V některých případech byl tendr pro zvýšení tažné síly, zejména při rozjezdu, vybaven pomocným hnacím podvozkem – „boosterem“. Zvláštní kapitolu tvoří lokomotivy typu Garratt, kde kotel a budka spočívá na mostové konstrukci mezi dvěma tendry vybavenými hnacími pojezdy.

Zásobník paliva, neboli uhlák, je obvykle umístěn v horní části tendru a má dno, které se svažuje směrem ke kotli. Jde-li o pevné palivo, přisouvá se vlastní vahou směrem k topičovi. Velké tendry bývaly vybaveny mechanickými přihrnovadly, později se začaly používat automatické přikladače paliva, kterými byly vybavovány i starší stroje.

Vodojem má obvykle objem několikanásobně větší než uhlák. Spotřeba vody v parní lokomotivě je zhruba 7–8× větší než spotřeba uhlí. Předpokládalo se, že lokomotiva bude moci dobrat vodu na stanicích vybavených vodním jeřábem, proto měl obvykle vodojem jen 3–4× větší objem než uhlák. Vodojem byl umístěn pod uhlím ve zbylém objemu tendru.

Na boku tendru byly dlouhé plnicí klapky, které umožnily velmi rychle plnit vodu z vodního jeřábu, přičemž stačilo lokomotivu zastavit s přesností na 1–2 metry.

Spojení lokomotivy s tendrem

Tendr lokomotivy Union Pacific

Spojení lokomotivy s tendrem obvykle tvořila spojovací tyč s oky na koncích. Teprve později se začalo používat spojení s předpětím – po stranách spojovací tyče přibyly na tendru dva nárazníčky, které se opíraly o desku na zadní části rámu lokomotivy. Toto spojení zvýšilo stabilitu chodu, takže bylo možné provozovat lokomotivu shodnou nebo téměř shodnou maximální rychlostí v obou směrech. K zajištění bezpečnosti posádky pro případ lomu spojovací tyče sloužily ještě nouzové spojovací tyče s oválnými oky.

Vzhledem k uvedeným omezením rychlosti a také s ohledem na výhled obsluhy při jízdě tendrem vpřed byly lokomotivy v koncových stanicích obvykle otáčeny na točnách nebo kolejových trianglech.

Zvláštní konstrukce tendrů

Vanový tendr

Konstrukce tohoto tendru vychází z konstrukce kotlového vozu. Kotel je v horní části seříznutý. Výhodou tohoto tendru je obvykle lehčí konstrukce, shodné díly s vozy, nevýhodou je větší délka ve srovnání se stejně objemným tendrem klasické stavby.

Tendr Vanderbiltův

Je podobné konstrukce jako tendr vanový, vodojem má kruhový průřez (není seříznutý).

Kabinový tendr

Úsporná opatření na německých, rakouských, ale i amerických drahách vedla k nahrazení služebního vozu malou kabinkou pro vlakvedoucího v tendru.

Tendr s uličkou

Lokomotiva ř. A4 LNER – dobře patrná střecha uličky, okénko a přechod do vozů

Některé společnosti provozující vlaky jedoucí bez zastávek na delší vzdálenosti používaly tendry s postranní uličkou, které umožňovaly vystřídání posádky za jízdy.

Kondenzační tendr

V krajích, kde byl nedostatek vody, býval u lokomotiv použit tendr, který obsahoval zařízení, ve kterém použitá pára kondenzovala.

Dobírání vody za jízdy

Železniční správy ve Francii a Velké Británii a některé americké železnice ve snaze o maximální zkrácení jízdních dob používaly systém dobírání vody za jízdy. V kolejích byl žlab naplněný vodou. Z lokomotivy se spustila roura, která se ponořila pod vodní hladinu a nabírala vodu do tendru. Toto zařízení v činnosti je možné spatřit na začátku filmu Člověk bestie s Jeanem Gabinem.

Tendry u jiných trakcí, pomocné tendry

V některých případech se používají tendry u dieselových nebo turbínových lokomotiv pro zvětšení akčního rádia. Československá turbínová lokomotiva TL 659.0 používala klasický dvounápravový kotlový vůz. Parní lokomotivy někdy používají další tendr na vodu.

Značení tendrů v Československu

Podobně jako u značení lokomotiv byl i u tendrů používaných v Československu používán systém inženýra Kryšpína. Číslo tendrové řady se skládalo ze tří velkých číslic, z nichž první udávala přibližný objem uhláku v metrech krychlových zmenšený o 3 a další dvě objem vodojemu. Čtvrtá číslice udávala případné rozlišení tendrové řady a další číslice pořadové číslo v řadě. Při objemu uhláku nad 12 m³ byla první číslice 9.

Příklad:

• tendr řady 815.0 má objem uhláku 11 m³ a objem vodojemu 15 m³

Externí odkazy

• Slovníkové heslo tendr ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu lokomotivní tendr na Wikimedia Commons
• http://www.kondenslok.de/ – kondenzační lokomotivy
• https://web.archive.org/web/20160501084603/http://steamlocomotive.com/tenders/ – americké tendry

Portály: Železnice