Norodom Sihanuk

Norodom Sihanuk
Norodom Sihanuk
Narození	31. října 1922; Phnompenh
Úmrtí	15. října 2012 (ve věku 89 let); Peking
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Silver Pagoda, Phnom Penh
Alma mater	Jezdecká škola v Saumuru
Povolání	politik, filmový režisér, herec, zpěvák, hudebník, hudební skladatel a scenárista
Ocenění	Velkokříž za vojenské zásluhy s bílou stuhou (1956); Grand cross of the Order of the Million Elephants and the White Parasol; Řád říšské koruny; Národní řád Vietnamu; Řád Suvorova 1. třídy; … více na Wikidatech
Politické strany	Sangkum; Národní sjednocená fronta za nezávislou, neutrální, mírovou a spolupracující Kambodžu
Nábož. vyznání	Théraváda
Choť	Sisowath Monikessan (1941–1946); Phat Kanhol (1943–1944); Sisowath Pongsanmoni (1944–1951); Norodom Monineath (1952–2012); Mam Manivan Phanivong
Děti	Norodom Arunrasmy; Norodom Ranariddh; Norodom Sihamoni; Norodom Narindrapong; Norodom Chakrapong; Norodom Yuvaneath; … více na Wikidatech
Rodiče	Norodom Suramarit a Sisowath Kossamak
Rod	Norodomové
Funkce	kambodžský král (1941–1955); premiér Kambodže (1945); premiér Kambodže (1950); premiér Kambodže (1952–1953); premiér Kambodže (1954); … více na Wikidatech
Podpis
Web	www.norodomsihanouk.info
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norodom Sihanuk (khmersky នរោត្ដម សីហនុ; 31. října 1922, Phnompenh, Kambodža – 15. října 2012, Peking, Čína) byl kambodžský politik, v letech 1941–1955 a 1993–2004 král Kambodže.

Životopis

Středoškolská studia absolvoval v Saigonu, v dnešním Vietnamu, neboť v té době střední školy v Kambodži neexistovaly. Další studia započal na vojenské škole ve francouzském Saumuru. S podporou Francie, jež tehdy ovládala celou Indočínu, byl 24. dubna 1941 prohlášen za nového kambodžského krále – oficiální korunovace však proběhla až v září téhož roku. Nastoupil tak po svém dědovi, králi Sisowathu Monivongovi, jenž zemřel den předtím. V březnu 1955 však svůj trůn přenechal vlastnímu otci Norodomu Suramaritovi, aby se sám mohl aktivněji angažovat v politice, načež se hned téhož roku představil ve volbách v čele nové politické organisace Sangkum. V letech 1955–1968 byl s přestávkami předsedou vlády, současně v l. 1960–1976 „hlavou státu“, což byla nově zřízená funkce místo titulu krále (jeho otec, dosavadní král, zemřel v r. 1960). Od r. 1970 však tuto funkci zastával jen formálně, neboť již v r. 1970 byl zbaven moci při puči vedeném generálem Lon Nolem, po němž uprchl do exilu (Peking, Pchjongjang). Po pádu Lon Nola se vrátil do Kambodže, avšak za Pol Potova režimu zůstal pod dozorem v domácím vězení. Po roce 1979 odešel znovu do exilu. Do Kambodže se vrátil 14. listopadu 1991, od 24. září 1993 mu byl opět udělen obnovený titul krále, který si podržel až do 14. října 2004, kdy abdikoval. Ve funkci jej nahradil jeho syn Norodom Sihamoni.

Norodom Sihanuk se též poměrně výrazně angažoval na mezinárodní politické scéně. V roce 1956 byl jedním ze spoluzakladatelů Hnutí nezúčastněných zemí, společně s jugoslávským presidentem Josipem Brozem Titem, egyptským presidentem Gamálem Abd an-Násirem, indonéským presidentem Sukarnem a indickým premiérem Džaváharlálem Néhrúem.
Počátkem března 1967 navštívil Sihanuk Československo.

Norodom Sihanuk se také věnoval četným uměleckým aktivitám (např. psaní poezie i prózy, hudba), především režíroval několik filmů, v nichž často i sám hrál. Film „Začarovaný les“ měla v roce 1967 dokonce zhlédnout i skupina členů vlády ČSSR včetně premiéra a ministra zahraničí. K obdobné projekci v roce 1970 se schylovalo i v případě filmu Soumrak, k navrhované návštěvě však vzhledem ke královu odvolání z čela státu nedošlo.

Tituly a vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norodom Sihanouk na italské Wikipedii.

Literatura

Short, Philip: Pol Pot – dějiny zlého snu. BB Art, 2005
Nožina, Miroslav: Dějiny Kambodže. Nakladatelství Lidové noviny, 2007
Rabas, Václav: Norodom Sihanuk. MUP, 2010

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Norodom Sihanuk na Wikimedia Commons