Rybné
Rybné | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Polná |
Obec s rozšířenou působností | Jihlava (správní obvod) |
Okres | Jihlava |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°25′22″ s. š., 15°44′11″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 120 (2024)[1] |
Rozloha | 5,48 km²[2] |
Katastrální území | Rybné |
Nadmořská výška | 565 m n. m. |
PSČ | 588 27 |
Počet domů | 45 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Rybné 51 588 27 Jamné u Jihlavy obec.rybne@volny.cz |
Starosta | Ing. Josef Vacek |
Oficiální web: www | |
Rybné | |
Další údaje | |
Kód obce | 587826 |
Kód části obce | 143880 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rybné (německy Rybny, Ribney[4]) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 120[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Rybne (1356), z Rybnyho (1548), Rybne (1556), Rybny (1590, 1601, 1678), Rubny (1718), Ribny (1720), Ribni (1751), Rybnj (1846), Rybny a Rybné (1872) až k podobě Rybné v letech 1811 a 1924. Místní jméno je odvozeno od přídavného jména rybné a znamenalo místo, kde jsou ryby.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356 (de Rybne),[6][5] kdy tehdejší majitel Ješek z Horek přepisuje část podílu na své tvrzi v Horkách své ženě Markétě z Rybného. Historie Rybného je spojena se sousedním Jamným, obě vsi pravděpodobně vznikly ve stejnou dobu. V letech 1376–1399 v tvrzi bydlel vladyka Jan z Rybného, vlastník zdejšího dvora i celé vsi. Od roku 1484 drželi Rybné stejní majitelé jako Jamné. V roce 1741 obec měla svůj pečetní znak zobrazující dvě ryby.[7]
Přes obec vedla stará silnice z Čech na Moravu, tzv. „královská cesta“, po které 2. února 1620 tudy projížděl český král Bedřich Falcký.[7] V letech 1850–1867 spadalo Rybné pod správu obce Jamné.[4] Roku 1866 tudy táhlo pruské vojsko, které do obce zaneslo epidemii cholery, na kterou zemřelo 23 obyvatel vsi. V letech 1869–1950 spadala obec pod okres Jihlava, v letech 1950–1961 pod okres Jihlava-okolí a od roku 1961 opět pod okres Jihlava.[8]
Vlastníci obce
[editovat | editovat zdroj]- 1376–1399 – vladyka Jan z Rybného
- do roku 1490 – benediktýnský klášter v Třebíči
- 1490 – Vilém z Pernštejna (nákup za 80 zlatých)
- 1550 – Vratislav z Pernštejna
- 1557 – Jan Stránecký ze Stránce
- 1580 – Jan Chroustenský z Malovar
- 1590 – Jan Schleglovský ze Schizendorfu (také Šlejklovský)[9]
- 1591 – Jan Šlejklovský ves prodal Zuzaně Lvové z Lisova (později se psala jako Zuzana Mičanovská z Lisova) za 9000 moravských zlatých.[9]
- 1601 – Matouš Grün ze Stürzengurgu
- 1620 – Šmibauer ze Šmilova
- 1622–1790 – jezuitská kolej v Jihlavě
- poté spadala pod jamenské panství
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Nachází se osm kilometrů jižně od Polné, třináct kilometrů severovýchodně od Jihlavy a 1,5 kilometru jihovýchodně od Jamného. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Řehořovská pahorkatina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[11] Obcí protéká Rybenský potok, na němž se nachází řada rybníků,[12] tři z nich jsou pojmenované – Horní, Dolní a Nový.[7] V polích jižně od obce vedle kříže z roku 1898 roste památná patnáctimetrová lípa srdčitá, jejíž stáří bylo roku 2009 odhadováno na sto let.[13]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 46 domech 270 obyvatel. 254 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 256 římských katolíků.[14]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 228 | 264 | 297 | 268 | 270 | 310 | 270 | 182 | 183 | 140 | 122 | 99 | 97 | 115 | 126 |
Počet domů | 34 | 41 | 47 | 45 | 45 | 46 | 46 | 45 | 39 | 36 | 33 | 37 | 39 | 44 | 45 |
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích
[editovat | editovat zdroj]Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Tlačbaba.
Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
---|---|---|---|---|---|
2002–2006 | 76 | 57,89 | 7 | 6 KDU-ČSL 1 Josef Čermák,NK |
Pavel Novák |
2006–2010 | 76 | 86,84 | 7 | 7 Sdružení nezávislých kandidátů | Pavel Novák |
2010–2014 | 90 | 66,67 | 7 | 7 Sdružení nezávislých kandidátů | Josef Tlačbaba |
2014–2018 | 93 | 52,69 | 7 | 7 Sdružení nezávislých kandidátů | Josef Tlačbaba |
Rybné je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007.[17] Znak: V modrém štítě dva nad sebou opačně plující stříbrní kapři, horní doleva. Vlajka: Modrý list se dvěma bílými kapry nad sebou, horní plovoucí k vlajícímu okraji, dolní k žerďovému. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]Okolní půdu obdělává zemědělské družstvo ze Zhoře. Roku 2002 tu dokončili plynofikaci. K zábavě slouží místní fotbalové hřiště. Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Arnolec, Věžnice, Kamenice, Jamné, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Nadějov, Polná a Měřín.[18]
Jižní částí katastru prochází dálnice D1. Obcí prochází silnice II/351 Polná – Rybné – Kamenice. Dále jsou zde silnice III. třídy:
- III/3533 Jamné – Rybné
- III/3515 Rybné – Nadějov
Školství, kultura a sport
[editovat | editovat zdroj]Děti dojíždějí především do základní školy v Jamném a Velkém Beranově. Působí zde občanské sdružení Sportovní Klub Přátelé Fotbalu Rybné a Sbor dobrovolných hasičů.[19]
Farnost
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1558 osada patřila pod Zhoř, poté ji přifařili do Měřína. V období 1667–1768 spadala k Bohdalovu. Mezi lety 1765–1824 připadla k nově zřízené lokálii ve Zhoři. Od roku 1824 se připojila k farnosti v Jamném.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pomník svatého Jana Nepomuckého – pochází z počátku 18. století, dílo V. V. Morávka
- Pomník oběhem první světové války – obnoven v roce 1984
- Návesní zvonice z roku 1732, zvon uvnitř je ozdoben plastikami svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána
- Boží muka
- Pamětní kámen – původně stojící na křižovatce cest Rybné–Lipina–Nadějov asi 1,5 kilometru severně od vsi, tato kamenná deska o velikosti 90x43x14 cm a s reliéfem dvojramenného kříže byla přemístěn doprostřed obce kvůli možnému odcizení. Podle pověstí by měl pocházet z období Cyrila a Metoděje.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 76.
- ↑ a b HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 402.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha III, č. 147 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-07-24]. S. 27. Dostupné online.
- ↑ a b c PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Rybné, s. 53.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 457.
- ↑ a b HOLÝ, Ivan. Kdo žil v tvrzích na Jihlavsku. Brno: Ivan Holý, 2012. 73 s. ISBN 978-80-260-1786-8. S. 29.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Rybné [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Rybné [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Lípa u obce Rybné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Rybné [online]. 2007-01-19 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Rybné [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Kontakty [online]. Moravská hasičská jednota, 2014-12-03 [cit. 2014-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-12.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rybné na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Rybné v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Rybné v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)