(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Smrčná – Wikipedie Přeskočit na obsah

Smrčná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Jihlavsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Smrčná (rozcestník).
Smrčná
Znak obce SmrčnáVlajka obce Smrčná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel470 (2024)[1]
Rozloha12,37 km²[2]
Katastrální územíSmrčná na Moravě
Nadmořská výška584 m n. m.
PSČ588 01
Počet domů150 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduSmrčná 136
588 01 Smrčná
nechvatal.josef@tiscali.cz
StarostaJosef Nechvátal
Oficiální web: www.smrcna.cz
Smrčná
Smrčná
Další údaje
Kód obce550299
Kód části obce151190
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smrčná (dřívější název Simmersdorf) je obec v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 470[1] obyvatel.

Název se vyvíjel od varianty Zmierzna (1257), Smirczna (1304), Symonsdorf (1352), Smrzna a Symonsdorf (1367), Smrcžnau (1596), Summensdorf (1626), Smrczny (1629), Sumesdorff (1654), Simmersdorf (1787), Simmersdorf a Smržna (1843) až k podobám Smrčná a Simmersdorf v roce 1893. České jméno Smrčná je odvozeno od názvu zdejšího potoka, který znamenal vodu tekoucí mezi smrky nebo smrčím. Německý název Simmersdorf vznikl z pojmenování Simonsdorf a znamenal Simonova ves.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1233.[5]

V roce 2018 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržela Diplom za vzorné vedení kroniky.[6] V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Diplom za společenský život v obci a Zlatou cihlu za rekonstrukci kostela sv. Mikuláše.[7] V roce 2022 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2022, konkrétně obdržela Modrou stuhu za společenský život a Diplom za moderní knihovnické a informační služby.[8] V roce 2023 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2023, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci se zemědělským subjektem hospodařící v krajině. V roce 2024 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2024, konkrétně obdržela Zlatou stuhu a stala se krajský vítěz Vesnice roku 2024.[9]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Nachází se 6,5 kilometru jihozápadně od Štoků, dvanáct kilometrů severozápadně od Jihlavy, 5,5 kilometru severně od Hybrálce, 5,5 kilometru východně od Větrného Jeníkova a sedm kilometrů jihovýchodně od Úsobí. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.[10] Průměrná nadmořská výška činí 584 metrů.[11] Nejvyšší bod, Roháč (684 m n. m.), leží jižně od obce. Východně od Smrčné stojí Venušín (679 m n. m.) a severně Suchý kopec (645 m n. m.). Obcí protéká Smrčenský potok, do něhož se v obci vlévá Zlatý potůček. Na Smrčenském potoce západně od vsi leží Černý rybník, na jižní hranici katastru se pak na stejném potoce rozkládají rybníky Trpaslík a Zadní rybník.[12] Na návrší nad historickou návsí obce roste památná lípa malolistá s výškou 25,5 metru.[13] Část území evropsky významné lokality Vysoký kámen u Smrčné zasahuje i do katastru Smrčné.[14]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 102 domech 915 obyvatel, z nichž bylo 470 žen. 479 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 429 k německé. Žilo zde 722 římských katolíků, 4 evangelíci a 49 příslušníků církve československé husitské.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[16][17]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 886 839 814 883 991 915 728 424 469 390 345 296 296 354 455
Počet domů 86 87 92 100 105 102 113 120 95 89 87 89 96 123 150

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]
Obecní úřad ve Smrčné v okrese Jihlava. Tato budova bývala v minulosti německou školou.

Mezi lety 1869–1976 Smrčná byla obcí v okrese Polná (1869), poté v okrese Německý Brod (1880–1930), poté v okrese Jihlava-okolí (1950) a později v okrese Jihlava. Od 1. srpna 1976 do 30. června 1990 patřil jako část statutárního městaJihlavě a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[18]

Členění, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na katastrálním území Smrčná na Moravě a má tři základní sídelní jednotkyNa Vranově, Smrčná a Vilémovské Chaloupky.[19]

Smrčná je členem mikroregionu Sdružení Vrchovina a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obec sestává ze tří základních sídelních jednotek:

  • Smrčná – zahrnuje centrum obce a celé katastrální území severním východním a západním směrem.
  • Vilémovské Chaloupky (dříve Wilhelmsdorf) – osada a okolí v jihozápadní části katastru.
  • Na Vranově – jednotka zahrnuje odloučenou zástavbu v jihovýchodní části katastru včetně bývalé sklářské hutě a mezilehlého lesa.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Josef Nechvátal.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2010 243 42,39 7 7 Za rozvoj obce Smrčná Josef Nechvátal
2010–2014 273 56,78 7 7 Pro rozvoj obce Josef Nechvátal
2014–2018 301 45,85 7 7 Pro rozvoj obce Josef Nechvátal

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.[20] Znak: V zeleno-červeně polceném štítě vpravo stříbrný vykořeněný smrk s kmenem podloženým zlato-černě polceným vozovým kolem, vlevo zlatý gotický dvojklíč převýšený stříbrnou, zlatě zdobenou mitrou se stříbrnými fimbriemi. Vlajka: List tvoří tři svislé pruhy, červený, zelený a žlutý, v poměru 1:2:1. V zeleném pruhu bílý vykořeněný smrk s kmenem podloženým žluto-černě polceným vozovým kolem. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy PERFEKTAS s.r.o., Bar Kub,s.r.o., Pálenice Smrčná s.r.o., pobočka České pošty a obchod firmy LAPEK, a.s..[21]

Územím obce prochází dálnice D1 a silnice III. třídy:

  • III/1311 exit 104 - Smrčná - Jihlava
  • III/1314 Štoky - Smrčná
  • III/1315 Smrčná - osada Vilémovské Chaloupky.[22]

Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Dopravní podnik města Jihlavy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Úsobí, Havlíčkův Brod, do Smrčné zajíždí i jihlavská MHD (linka č. 765005).[23] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5215 z Bílého Kamene do Štoků a zeleně značená turistická trasa.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 4. S–Ž. Praha: Československá akademie věd, 1957. 864 s. S. 118. 
  5. http://www.smrcna.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Itemid=30
  6. NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. 
  7. KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  8. SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice | Kraj Vysočina. Kraj Vysočina [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. 
  9. Vesnicí roku 2024 Kraje Vysočina je obec Smrčná: Tiskové zprávy: Kraj Vysočina. www.kr-vysocina.cz [online]. [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  10. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  11. Smrčná [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  12. Smrčná [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  13. Lípa ve Vilémovských Chaloupkách [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  14. Vysoký kámen u Smrčné [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-06]. Dostupné online. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  17. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  18. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 520.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  19. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  20. Udělené symboly – Smrčná [online]. 2005-03-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  21. Smrčná [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 
  22. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  23. Smrčná [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VILÍMEK, Ladislav. Smrčná : výročí založení obce : 1233, 1303, 2003. Smrčná: Obecní úřad, 2003. 70 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]