Vav
Vav (וו) | |
---|---|
◄ He ↔ Zajin ► | |
Vav napsaný hebrejským patkovým písmem | |
Pořadí písmene: | 6 |
Číselná hodnota: | 6 |
Význam písmene: | hák |
Výslovnost v hebrejštině: | znělá labiodentální frikativa [v]IPA |
Hláskování | וָו (Vav) |
Braille | ⠺ |
Morseova abeceda | · |
Znak | ||
---|---|---|
Název v Unicodu | Hebrew letter vav | |
Český název | Hebrejské písmeno vav | |
Kódování | dec | hex |
Unicode | 1493 | U+05d5 |
UTF-8 | 215 149 | d7 95 |
Číselná entita | ו | ו |
ISO-8859-8 | 229 | e5 |
EBCDIC 424 | 70 | 46 |
Windows-1255 | 229 | e5 |
CP867 | 133 | 85 |
CP862 | 133 | 85 |
CP856 | 133 | 85 |
SI-960 (Old Code) | 101 | 65 |
Vav (symbol ו; hebrejsky וַו, וו) je šesté písmeno hebrejského písma. Jeho ekvivalentem ve fénické abecedě je 𐤅. To je předchůdcem řeckého ypsilon (ϒ/
Samotné slovo vav znamená v hebrejštině „hák“, ovšem protože vychází z jodu, který symbolizuje Boha a je základem všech hebrejských písmen je vav spojnicí mezi člověkem a bohem, čili může být vykládán jako cesta, člověk, nekonečnost atp.[1]
Užití v hebrejštině
[editovat | editovat zdroj]Písmeno vav má v moderní hebrejštině několik funkcí:
- Jako souhláska označuje znělou labiodentální frikativu [v] (v IPA), v tomto případě se občas používá jako zdůraznění zdvojení vavu (וו).
- Jako mater lectionis může být základem pro samohláskové znaky cholam gadol nebo šuruk.
- U nevokalizovaného zápisu může nahrazovat samohláskové znaky cholam katan nebo kubuc.
Ve spisovné moderní hebrejštině se samohláska cholam vyslovuje jako [o], kubuc a šuruk jako [u][2]; dialekty mají často výslovnost odlišnou.
Vav ve spojení s vokalizací šuruk (וּ) je jediná samohláska, která může stát na začátku slova, aniž by jí předcházela zapsaná souhláska. Ve výslovnosti se pak takovému šuruku obvykle předřazuje ráz.
Užití v jidiš
[editovat | editovat zdroj]V jidiš označuje samostatné písmeno vav samohlásku [ʊ], v dialektech někdy vyslovovanou jako [ɪ]. Vyskytuje se také jako součást spřežek „zdvojené vav“ (װ), označující souhlásku [v], a „vav jod“ (ױ), označující dvojhlásku [ɔɪ̯]. Vyskytne-li se ve slově vav a zdvojené vav vedle sebe, odliší se vav označující samohlásku buď vokalizací šuruk (וּװ, װוּ) nebo se samohláskovému vav předřadí nevyslovovaný alef (װאו, אוװ). Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v jidiš slovech stát samohláskové vav nikdy na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [ʊ], zapíše se jako alef vav (או).
Užití v ladinu
[editovat | editovat zdroj]V jazyce ladino označuje písmeno vav samohlásku [o] nebo [u]. Sémanticky se jedná o dva různé významy, které se však v písmu nijak nerozlišují a je potřeba je dovodit podle kontextu. Na rozdíl od hebrejštiny nemůže v ladino slovech vav nikdy stát na začátku slova; začíná-li slovo samohláskou [o] nebo [u], zapíše se jako alef vav (או).
Číselný význam
[editovat | editovat zdroj]V systému hebrejských číslic má číselný význam 6.[2]
Přerušené vav
[editovat | editovat zdroj]V tradičně psaném svitku Tóry se ve verši Nu 25, 12 (Kral, ČEP) zapisuje písmeno vav v posledním slově s uprostřed přerušenou svislou čarou. Podle rabínského výkladu tím má být zdůrazněna souvislost mezi (zapsaným) slovem „šalom“ a naznačeným významem „šalem“ (= úplný). Jinde se tato podoba vav neužívá a v Unicodu nemá samostatnou pozici.
Další podoby písmene vav
[editovat | editovat zdroj]Znak | וּ | וֹ | װ | ױ | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Název v Unicodu | Hebrew letter vav with dagesh | Hebrew letter vav with holam | Hebrew ligature yiddish double vav | Hebrew ligature yiddish vav yod | ||||
Český název | Hebrejské písmeno vav s dagešem | Hebrejské písmeno vav s cholamem | Hebrejské písmeno dvojité vav | Hebrejské písmeno vav jod | ||||
Kódování | dec | hex | dec | hex | dec | hex | dec | hex |
Unicode | 64309 | U+fb35 | 64331 | U+fb4b | 1520 | U+05f0 | 1521 | U+05f1 |
UTF-8 | 239 172 181 | ef ac b5 | 239 173 139 | ef ad 8b | 215 176 | d7 b0 | 215 177 | d7 b1 |
Číselná entita | וּ | וּ | וֹ | וֹ | װ | װ | ױ | ױ |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HAIDLER, Achab. 2. Symbolika hebrejských znaků GIMEL, DALET, HEJ, WAW [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b NOVOTNÝ, Tomáš. Jak číst hebrejsky za jeden den. 1. vyd. Ostrava: Ethics, 2011. 43 s. ISBN 978-80-87459-02-7. S. 4,33.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vav na Wikimedia Commons