Ypsilon (majuskulní podoba Υ či ϒ, minuskulní podoba υ, řecký název Ύψιλον) je dvacáté písmeno řecké abecedy a v řecké číselné soustavě má hodnotu 400. V průběhu vývoje reprezentovalo v řečtině různé hlásky, v nejstarších dobách se vyslovovalo jako [u]IPA, klasická starořečtina jej používala pro [y]IPA a v moderní řečtině se čte [i]IPA. Zvláštní výslovnost písmeno mělo a má v rámci dvojhlásek.
Ve staré řečtině se υ původně vyslovovalo [u], v klasické řečtině se výslovnost změnila na [y] (jako německé ü) a jako [ú] se vyslovovala původně dvojhláskaου (omikronem a ypsilon). Výslovnost [u] se zachovala ve dvojhláskách αυ (s alfou, viz např. auto) a ευ (s epsilonem, případně s étou: ηυ; viz např. euforie, v jiných převzatých slovech převládla pozdější výslovnost [v], např. Evropa). Ypsilon na začátku slova mohlo být provázeno tzv. ostrým přídechem: ύ se pak četlo jako [hy-]. Ostrý přídech nahrazoval původní sykavku a obě popsané hláskové změny jsou patrné ve srovnání řecké předpony hyper- a odpovídající latinské super- (česky nad) nebo řecké hypo- a latinské sub- (česky pod). Kromě přídechu se ve staré řečtině rozlišovala také délka ypsilonu.
Název písmene y psilon znamená „prosté y“ a odlišuje jej od v klasické době stejně vyslovovaného diftongu (přesněji digramu) οι. Z názvu písmene s ostrým přídechem [hy] je odvozen latinský název kosti jazylkahyoideum připomínající υ svým tvarem.
V HTML je možné je zapsat pomocí Υ respektive ϒ respektive υ. Základní variantu majuskulního ypsilon a minuskulní ypsilon lze také zapsat pomocí HTML entitΥ respektive υ.
V LaTeXu se pro základní majuskulní ypsilon používá Y z latinky, pro variantu příkaz \Upsilon a minuskulní ypsilon se píše příkazem \upsilon.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ypsilon na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo ypsilon ve Wikislovníku