(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Wikipedista:Aryon48/Pískoviště – Wikipedie Přeskočit na obsah

Wikipedista:Aryon48/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úžitečné

[editovat | editovat zdroj]

~~~~ vygeneruje podpis vč. data v diskuzi

  • Toto je Odkaz 1. Stačí dát slovo do [[xxx]]
  • Šablona překlad se přidává ve formátu {{Překlad|První jazyk, např. en|Název prvního článku, např. Wanhua District|Revize prvního článku, např. 877098976|Druhý jazyk, např. de|Název druhého článku, např. Wanhua|Revize prvního článku, např. 185319924}}. Revizi článku zjistíš pomocí volby Trvalý odkaz u dané jazykové verze, např. https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Wanhua_District&oldid=877098976.
  • Udělátko HotCat (Nastavení -> udělátka -> HotCat -> uložit). Umožní jednoduchou kategorizaci, viz wp:HotCat

Test citací

[editovat | editovat zdroj]

Online: Slyšel jsem, že jsem slyšel.[1]

Offline: Tohle jsem ale četl v jedné knížce.[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Meteorologové varují před silným větrem, na horách se může změnit ve vichřici. iROZHLAS. Dostupné online [cit. 2018-10-29]. 
  2. ↑ NĚKDO, Něčí. Článek: Podtitul. Moon Fungus. 2018-10-29, roč. 2018, čís. 4, s. 48. 


tchajwanské kinematografie.[1] V roce 2000 získal v Cannes za film Yi Yi cenu za nejlepší režii.[2]


Wanli Ufo village

[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrti Wan-li města Nová Tchaj-pej na Tchaj-wanu se nachází částečně opuštěné letovisko s více jak 30 domy typu Futuro a Venturo. Většina domů je opuštěna a ve špatném stavu, část objektů je ale obývána a dokonce doplněna o různé přístavby. V jiné části Nové Tchaj-peje, ve čtvrti San-č' (Sanzhi) se nacházel podobný komplex, avšak zdejší objekty byly navrženy jako dvoupatrové shluky domů Futuro. Komplex byl v roce 2010 zbourán.

Komplex v San-č' (Sanzhi)

Bununové

[editovat | editovat zdroj]
Bununové
Jazyk(y)
taoština, standardní čínština
Náboženství
animismus, křesťanství, buddhismus

Bununové (znaky: 布ぬの農のう; pchin-jin: Bùnóng), historicky též Vonum, jsou jednou ze šestnácti celostátně oficiálně uznávaných etnických skupin původních obyvatel Tchaj-wanu. Hovoří bununštinou, která se zapisuje latinkou. Na rozdíl od jiných domorodých tchajwanských etnik jsou Bununové široce rozptýleni po centrálním pohoří i jiných částech Tchaj-wanu. In the year 2000, the Bunun numbered 41,038. This was approximately 8% of Taiwan's total indigenous population, making them the fourth-largest indigenous group. Děli se na pět podskupin: Takbunuaz, Takituduh, Takibaka, Takivatan a Isbukun.

Taové

[editovat | editovat zdroj]
Taové
Tchaj-wan Tchaj-wan4,629 (2018)
Jazyk(y)
taoština, standardní čínština
Náboženství
animismus, křesťanství, buddhismus

Taové (tradiční znaky: 達たち悟さとる), jiným názvem Yami, jsou jednou ze šestnácti celostátně oficiálně uznávaných etnických skupin původních obyvatel Tchaj-wanu. Patří k austronéským národům, od ostatních domorodých etnických skupin na Tchaj-wanu se ale odlišují.

Významní Taové

[editovat | editovat zdroj]

Wu Čuo-liou

[editovat | editovat zdroj]
Wu Zhuo-liu
Narození28. června 1900
Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství
Úmrtí7. října 1976 (76 let)
Tchaj-wan Tchaj-pej, Tchaj-wan
Povoláníspisovatel, novinář, publicista
Literární hnutíx
Chybí svobodný obrázek.

Wu Čuo-liou také Wu Zhuo-liu (znaky 吳ご濁流だくりゅう, pinyin Wú zhuóliú, rodným jménem Wu Jiantian 吳ご建けん田た; 28. června 1900 Sin-pchu, Tchaj-wan, Japonské císařství – 7. října 1976 Tchaj-pej, Tchaj-wan) byl významný tchajwanský spisovatel, novinář a publicista.

Život

[editovat | editovat zdroj]
Rodný dům Wu Čuo-lioua v Sin-pchu, okres Sin-ču

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Svůj první román Sirotek Asie pojednává o

Vybraná bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Sirotek Asie (1945) - 亞細亞あじあ的てき孤兒こじ, Orphan of Asia
  • Fíkovník (1967, 1970) - 無花果いちじく, The Fig Tree
  • Tchajwanská zlatice (1975, 1987) - 台灣たいわん連翹れんぎょう, Taiwanese Forsythia

Krátké povídky

[editovat | editovat zdroj]
  • Měsíc nad vodou - 水月すいげつ


Politický systém

[editovat | editovat zdroj]

Tchaj-wan (Čínská republika) je zastupitelská demokracie, poloprezidentská republika. Vláda se dělí na pět Yuanů (dvorů): Exekutivní Yuan (výkonná moc), Legislativní Yuan (zákonodárná moc), Soudní Yuan, Examinační Yuan, and Kontrolní Yuan. Hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident, který je volen v přímé volbě na maximálně dvě čtyřleté funkční období.[3] Příští volby prezidenta a Legislativního Yuanu se konají v roce 2024.

Demokraticky zvolení prezidenti Tchaj-wanu v přímé volbě (od roku 1996)
Pořadí Ve funkci Portrét Jméno*
(narození–úmrtí) 		Volby Strana Poznámka
1. 20. květen 1996
–
20. květen 2000 		Li Teng-chuej Li Teng-chuej
(Lee Teng-hui)
李り登輝とうき
(* 1923) 		1996 Kuomintang Li úřadoval jako prezident již v období 1988-1996, do této funkce ale byl dosažen v tehdejším systému vlády jedné strany (Kuomintangu). Teprve v roce 1996 se konal první demokratické a přímé volby prezidenta, ve kterých Li s výsledkem 54,0% hlasů svůj post obhájil.[4]
2. 20. květen 2000
–
20. květen 2008 		Čchen Šuej-pien Čchen Šuej-pien
(Chen Shui-bian)
陳ちん水みず扁ひらた
(* 1950) 		2000 Demokratická pokroková strana Historicky první zvolený kandidát opoziční strany, jehož nástup do úřadu znamenal konec více jak půl století trvající nadvlády nacionalistů.[4]
2004
3. 20. květen 2008
–
20. květen 2016 		Ma Jing-ťiou Ma Jing-ťiou
(Ma Ying-jeou)
馬うま英えい九きゅう
(* 1950) 		2008 Kuomintang -
2012
4. 20. květen 2016
–
úřadující 		Cchaj Jing-wen Cchaj Jing-wen
(Tsai Ing-wen)
蔡英文えいぶん
(* 1956) 		2016 Demokratická pokroková strana Současná prezidentka a první žena v historii tohoto úřadu.[5]
2020
* Jméno je uvedeno v pořadí: 1) český přepis 2) běžně užívaný přepis v angličtině 3) na Tchaj-wanu používané tradičný znaky

Administrativní dělení Tchaj-wanu

[editovat | editovat zdroj]
Současné správní členění (stav 2014)

Tchaj-wan se správně člení na 6 (centrálně spravovaných) speciálních obcí (直轄ちょっかつ市し, č'-sia-š' / ti̍t-hat-chhī), 13 okresů (縣けん, siàn / kōan) a 3 města na úrovni okresu (市し, shìh / chhī).[6] Historicky byly jednotlivé správní celky ještě řazeny do provincií. Ty ale byly v letech 1998 a 2018 jako administrativní celky zrušeny a dělení na provincie tak zůstalo jen jako formalita.

List

[editovat | editovat zdroj]
ISO Vlajka Název Anglický název Znaky Type Počet obyvatel 2020 Rozloha (km2) Population density (/km2) Počet obyvatel 2010 Hustota osídlení Počet správních celků Administrativní sídlo
NWT Nová Tchaj-pej New Taipei 新北しんきた市し speciální obec 4 023 620 2 052,57 1 960,29 3 897 367 +126 253 29 Pan-čchiao
TPE Tchaj-pej Taipei 臺北たいぺい市し speciální obec 2 635 286 271,80 9 695,69 2 618 772 +16 514 12 Sin-i
TAO Tchao-jüan Taoyuan 桃園ももぞの市し speciální obec 2 254 363 1 220,95 1 846,39 2 002 060 +252 303 13 Tchao-jüan
TXG Tchaj-čung Taichung 臺たい中ちゅう市し speciální obec 2 816 667 2 214,90 1 271,69 2 648 419 +168 248 29 Západní čtvrť
TNN Tchaj-nan Tainan 臺たい南市みなみいち speciální obec 1 879 115 2 191,65 857,40 1 873 794 +5 321 37 An-pching, Sin-jing
KHH Kao-siung Kaohsiung 高こう雄市ゆういち speciální obec 2 773 984 2 951,85 939,74 2 773 483 +501 38 Feng-šan
ILA Okres I-lan Yilan County 宜むべ蘭あららぎ縣けん okres 453 951 2 143,63 211,77 460 486 -6 535 12 I-lan
HSQ Okres Sin-ču Hsinchu County 新しん竹たけ縣けん okres 565 272 1 427,54 395,98 513 015 +52 257 13 Ču-pej
MIA Okres Miao-li Miaoli County 苗なえ栗くり縣けん okres 544 762 1 820,31 299,27 560 968 -16 206 18 Miao-li
CHA Okres Čang-chua Changhua County 彰あきら化か縣けん okres 1 271 015 1 074,40 1 183,00 1 307 286 -36 271 26 Čang-chua
NAN Okres Nan-tchou Nantou County 南みなみ投とう縣けん okres 493 403 4 106,44 120,15 526 491 -33 088 13 Nan-tchou
YUN Okres Jün-lin Yunlin County 雲くも林はやし縣けん okres 680 050 1 290,83 526,83 717 653 -37 603 20 Tou-liou
CYQ Okres Ťia-i Chiayi County 嘉よしみ義よし縣けん okres 502 007 1 903,64 263,71 543 248 -41 241 18 Tchaj-pao
PIF Okres Pching-tung Pingtung County 屏へい東ひがし縣けん okres 817 193 2 775,60 294,42 873 509 -56 316 33 Pching-tung
TTT Okres Tchaj-tung Taitung County 臺東たいとう縣けん okres 216 308 3 515,25 61,53 230 673 -14 365 16 Tchaj-tung
HUA Okres Chua-lien Hualien County 花はな蓮はちす縣けん okres 325 706 4 628,57 70,37 338 805 -13 099 13 Chua-lien
PEN Okres Pcheng-chu Penghu County 澎湖縣けん okres 105 117 126,86 828,58 96 918 +8 199 6 Ma-kung
KEE Ťi-lung Keelung City 基もと隆たかし市し autonomní město 371 878 60,03 4 455,97 384 134 -12 256 7 Čung-čeng
HSZ Sin-ču Hsinchu City 新しん竹市たけいち autonomní město 448 207 151,66 922,82 415 344 +32 863 3 Severní čtvrť
CYI Ťia-i Chiayi City 嘉よしみ義よし市し autonomní město 270 254 28,80 452,57 272 390 -2 136 2 Západní čtvrť
KIN Okres Ťin-men Kinmen County 金きむ門もん縣けん okres 127 723 132,76 2 777,91 97 364 +30 359 6 Ťin-čcheng
LIE Okres Lien-ťiang Lienchiang County 連れん江え縣けん okres 12 716 104,15 4 315,06 9 944 +2 772 4 Nan-kan

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Původní správní systém a teritoriální nároky Čínské republiky pod vládou jedná strany Kuomintangu.

Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v českém přepisu, čínsky i tchajwansky, čínský pravopis pak jednak v původních (tradičních) znacích, jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě pchin-jinu. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. poštovní pravopis, uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. Wade-Gilesovy transkripce, ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů.

Wenhu Line (linka metra Tchaj-pej)

[editovat | editovat zdroj]
Wenhu
Stát Tchaj-wan Tchaj-wan
Město Tchaj-pej
Síť metra Metro v Tchaj-peji
Datum otevření 1996
Počet cestujících 211 400 denně
Barva na mapě hnědá
Technické informace
Typ linky podzemní
Počet stanic 24
Délka 25,7 km
Depa Stonebridge Park
London Road
Queen's Park
Soupravy 1972
Mapa linky
Vstup do metra ve stanici Charing Cross

Wenhu Line je jedna z linek metra v Tchaj-peji. Označuje se hnědou barvou. Protíná Tchaj-pej z jihovýchodu k severovýchodu. Linka má celkem 24 stanic, všechny nadzemní.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název Bakerloo vznikl z názvů míst na trase linky, ulice Baker Street a nádraží Waterloo. Původní název dráhy na této lince byl Baker Street and Waterloo Railway. Jejím zkrácením vznikl lidový název Bakerloo, který se brzy po otevření v roce 1906 stal oficiálním názvem trasy.[7]

Stanice

[editovat | editovat zdroj]
náhled

Národní parky Tchaj-wanu

[editovat | editovat zdroj]

Národní parky v Česku jsou velkoplošná, zvláště chráněná území v Česku. V České republice se nachází devět národních parků.[8] Jejich status upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park (vyhlášen v roce 1963), největší je Národní park Šumava (69 030 ha). Pro národní parky se užívá zkratka NP.

Seznam

[editovat | editovat zdroj]
NP Kenting
NP Yushan
NP Yangmingshan
NP Taroko
NP Shei-Pa
NP Kinmen
NP Taijiang
NP Dongsha
NP Penghu
Tchajwanské národní parky
Název Znaky Datum vyhlášení Rozloha (km²) OpenStreetMap Poznámka
Národní park Kenting 墾丁國家こっか公園こうえん 19840101a1. ledna 1984 &0000000000000332.900000332,9
4129686
Národní park Yushan 玉山たまやま國家こっか公園こうえん 19850406a6. dubna 1985 &0000000000001031.2000001 031,2
4091639
Národní park Yangminshan 陽明ようめい山さん國家こっか公園こうえん 19850916a16. září 1985 &0000000000000113.400000113,4
3518719
Národní park Taroko 太ふとし魯閣國家こっか公園こうえん 19861126a26. listopadu 1986 &0000000000000920.000000920,0
5240045
Národní park Shei-Pa 雪ゆき霸國家こっか公園こうえん 19920701a1. července 1992 &0000000000000768.500000768,5
3507503
Národní park Kinmen 金きむ門もん國家こっか公園こうえん 19951018a18. října 1995 &0000000000000035.30000035,3
7042792
Národní park atol Dongsha 東ひがし沙すな環礁かんしょう國家こっか公園こうえん 20071004a4. října 2007 &0000000000003536.7000003 536,7
7030137
Národní park Taijiang 臺たい江こう國家こっか公園こうえん 20091228a28. prosince 2009 &0000000000000393.100000393,1
4074850
Národní park Jižní Pcheng-chu 澎湖南方なんぽう四よん島とう國家こっか公園こうえん 20141018a18. října 2014 &0000000000000358.400000358,4
3898969

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Edward Yang. IMDb [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ Raz dva (Yi yi) — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ 2019-2020 Taiwan at a Glance [online]. 2011-12-13 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Timeline: Taiwan's road to democracy. Reuters. 2011-12-13. Dostupné online [cit. 2019-07-25]. (anglicky) 
  5. ↑ ČTK. První žena v čele Tchaj-wanu. Prezidentské i parlamentní volby vyhrála vůdkyně opozice. Hospodářské noviny [online]. 2016-01-16 [cit. 2019-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ 2019-2020 Taiwan at a Glance [online]. Ministry of Foreign Affairs, Republic of China (Taiwan), 2019-10-31 [cit. 2020-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-23. (anglicky) 
  7. ↑ London Underground
  8. ↑ Zvláště chráněná území (§14): Národní parky [online]. AOPK ČR [cit. 2010-10-27]. Dostupné online. 
Linky metra v Londýně 
{{Portály|Doprava}}
[[Kategorie:Linky metra v Londýně]]

Hnutí divoké lilie

[editovat | editovat zdroj]
Popis

Hnutí divoké lilie (anglicky: Wild Lily Movement, znaky: 野の百ひゃく合ごう學がく運うん, pchin-jin: Yě bǎihé xué yùn, český přepis: Jie paj-che süe jün, tchajwansky: Iá-pek-ha̍p ha̍k-ūn) bylo ...konalo se od 16. - 22. března 1990. Hnutí bylo iniciováno studenty a profesory z Národní tchajwanské univerzity a rychle se rozrostlo do počtu desítek tisíc lidí. Účastníci požadovali přímé volby prezidenta a konec vlády jedné strany, autoritativního Kuomintangu.

Po smrti Chiang Ching-kua v 1988, syna diktátora Čankajška, prezidenta dosazovala strana, a zemi fakticky vládlo Národní shromáždění, ve kterém zasedali jen členové do něj zvoleného v roce 1947, křeří s Čankajškem přišli na Taiwan.

Prezidentem v té době byl reformám otevřený Li Teng-chuej, který byl také prvním předsedou Kuomintangu, který pocházel přímo z Taiwanu. Lee se setkal se studenty, a slíbil prosadit požadavky. Jako výsledek se na Taiwanu v roce 1996 konali první přímé a svobodné prezidentské volby. Rok po demonstrací se dále, poprvé od roku 1947 (kdy ještě zasedal v Číně), konali volby do Národního shromáždění, a později byla postupně odebrána moc této instituci a převedena na taiwanský parlament, Legislativní dvůr. 

Po tchajwanizaci politických orgánů a vyslyšení demonstrantů Hnutí Wild Lily požadující přímé volby prezidenta a členů Národního shromáždění a Legislativního dvora vedl či umožnil Li politické reformy vedoucí zemi k pluralitní demokracii.[1]

Na počest Hnutí Wild Lily a demokratizaci Taiwanu bylo náměstí, dříve zasvěcené autoritativnímu vládci Čankajškovi, přejmenováno na "Náměstí svobody" (Liberty Square) a každý rok se 22. března konají připomínkové akce.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název byl inspirován tchajwanskou divokou lilií, (znaky: 台灣たいわん野の百ひゃく合ごう, Lilium formosanum), symbolizující statečnosti a později inspiroval další sociální hnutí jako Slunečnicovou revoluci či Hnutí divokých jahod.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ LIŠČÁK, Vladimír. Taiwan - stručná historie států. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 142 s. ISBN 80-7277-097-7. S. 97, 98. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Aryon48/Pískoviště&oldid=24265073“