trestanec

čeština

výslovnost

• IPA: [trɛstanɛt͡s]

dělení

• tre-sta-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	trestanec	trestanci
genitiv	trestance	trestanců
dativ	trestanci / trestancovi	trestancům
akuzativ	trestance	trestance
vokativ	trestanče	trestanci
lokál	trestanci / trestancovi	trestancích
instrumentál	trestancem	trestanci

význam

1. muž, který si odpykává trest (zejména ve vězení)

překlady

1. vězeň

   • angličtina: prisoner, convict, inmate
   • francouzština: prisonnier m, détenu m
   • italština: detenuto m, galeotto m
   • japonština: 受刑じゅけい者しゃ
   • litevština: nuteistasis m, kalinys m
   • němčina: Häftling m
   • slovenština: trestanec m

synonyma

1. vězeň, (slangově) mukl, (archaicky) trestník

související

• trest
• trestný
• trestní
• trestat
• trestání
• trestaný
• trestanecký
• trestankyně

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-11-20]. Heslo trestanec.