Pomohl si sobotním vysokým vítězstvím 6:0 nad posledním Forest Green. Když sudí naposledy foukl do píšťalky, natěšené davy fanoušků naskákaly na hrací plochu, fotbalisté neutíkali – naopak příznivce vítali a utíkali jim naproti.
Šťastná souhra výsledků jim totiž garantovala přímý postup. Stejně jako v loňské sezoně si povýšení vykopali už s předstihem. V malém velšském městečku na stále přebudovávaném stadionu pro dvanáct tisíc lidí měli mnozí ještě v živé paměti scény z předchozího ročníku, o víkendu už je zažívali znovu.
Dvougólový kapitán a hvězda týmu Paul Mullin pak při slavnostním kolečku čapnul mikrofon v sektoru nejhlasitějších fanoušků a zpíval chorály, vyvolával jména spoluhráčů a ještě víc hecoval nadšené davy.
„Obrovský úspěch pro všechny, kteří jsou s klubem spojeni. Spousta tvrdé práce se děje tam, kam běžný fanoušek nedohlédne. Maká celý klub a příznivci nás podporují všude, kde zrovna hrajeme,“ vyprávěl dojatý trenér Phil Parkinson, strůjce úspěchů na trávníku.
Klubový věhlas má ale ještě mnohem větší přesah.
„Je to naše životní jízda, neuvěřitelné,“ reagoval na sociální sítí X slavný hollywoodský herec a jeden z klubových spolumajitelů Ryan Reynolds.
„Kdybyste mi před pár lety řekli, že budu se slzami v očích sledovat fotbalový zápas na severu Walesu, byli byste nejspíš Rob McElhenney. Ten nejlepší spolumajitel na světě!“ narážel na svého hereckého parťáka, s nímž před třemi lety klub koupili.
Od té doby pozvedli nejen samotný klub, zároveň ovlivňují celou komunitu kolem něj. I díky dokumentární sérii na streamovacích platformách, která láká nepřeberné množství sponzorů a která právě získala skvělý finiš nadcházející třetí série.
Pravidelně totiž drží u obrazovek mraky diváků, na stadion jich v páté i ve čtvrté lize chodilo běžně kolem deseti tisíc.
I díky příběhu, který se postupně podařilo kolem klubu vybudovat.
Teď ale před Wrexhamem, jedním z nejstarších klubů na světě, stojí největší výzva posledních let.
„Kdo totiž postupně sleduje celou jejich cestu, musí vidět, že tahle sezona byla pro Wrexham zatím nejpohodovější,“ prohlásil Simeon Gholam, jenž pro televizní stanici Sky Sports pokrývá anglické nižší soutěže.
Za postupem klub sice dokráčel suverénně, ale žádné překvapení to vlastně moc není.
Ještě v páté lize do týmu přicházeli fotbalisté se zkušenostmi z vyšších soutěží. Postupně si klub mohl i díky štědrému rozpočtu dovolit i bývalé hráče z druhé ligy, jíž finančně v podstatě už teď konkuruje, nebo zajímavé mladíky na hostování – třeba dvaadvacetiletého brankáře Arthura Okonkwa z Arsenalu.
Nebude zřejmě překvapivé, když se Wrexhamu bude příští rok dařit i ve třetí lize.
„Ale i přes veškerou skepsi a tlak, který může provázet tým s tak slavnými majiteli, je to stále jen příběh starého historického klubu, který se po desetiletí potýkal s těžkostmi a znovu našel své místo. Je to vzestup, který by i tak měl být chválen a oslavován,“ doplňuje Gholam.
Přináší (a přenáší) totiž zážitky. A o tom by fotbal na nejvyšší úrovni měl být především.