deset

捷とし克かつ語ご

捷とし克かつ語ご基數きすう詞し

<  9	10	11  >
序數詞じょすうし：desátý     副ふく數詞すうし：desetkrát     分數ぶんすう：desetina, desítina

詞し源げん

來き自じ原始げんし斯拉夫おっと語ご *desętь，來き自じ原始げんし印歐語いんおうご *déḱm̥t。

發音はつおん

• 國際こくさい音標おとしべ^(幫助): [ˈdɛsɛt]

• 音おと頻しき：

  (檔案)

數詞すうし

deset

1. 十じゅう

   jde to od deseti k pěti. ― 事情じじょう要よう變へん糟かす了りょう。 (字面じめん意思いし是ぜ「要よう從したがえ十じゅう變成へんせい五ご了りょう。」)

變格へんかく

	陽性ようせい、陰性いんせい、中性ちゅうせい
主格しゅかく	deset
屬ぞく格かく	deseti / desíti
與格よかく	deseti / desíti
賓格ひんかく	deset
方位ほうい格かく	deseti / desíti
工具こうぐ格かく	deseti / desíti

同どう類別るいべつ詞し彙

0 - 99的てき基數きすう詞し

	—0	—1	—2	—3	—4	—5	—6	—7	—8	—9
0—	nula	jeden	dva	tři	čtyři	pět	šest	sedm	osm	devět
1—	deset	jedenáct	dvanáct	třináct	čtrnáct	patnáct	šestnáct	sedmnáct	osmnáct	devatenáct
2—	dvacet	dvacet jedna	dvacet dva	dvacet tři	dvacet čtyři	dvacet pět	dvacet šest	dvacet sedm	dvacet osm	dvacet devět
3—	třicet	třicet jedna	třicet dva	třicet tři	třicet čtyři	třicet pět	třicet šest	třicet sedm	třicet osm	třicet devět
4—	čtyřicet	čtyřicet jedna	čtyřicet dva	čtyřicet tři	čtyřicet čtyři	čtyřicet pět	čtyřicet šest	čtyřicet sedm	čtyřicet osm	čtyřicet devět
5—	padesát	padesát jedna	padesát dva	padesát tři	padesát čtyři	padesát pět	padesát šest	padesát sedm	padesát osm	padesát devět
6—	šedesát	šedesát jedna	šedesát dva	šedesát tři	šedesát čtyři	šedesát pět	šedesát šest	šedesát sedm	šedesát osm	šedesát devět
7—	sedmdesát	sedmdesát jedna	sedmdesát dva	sedmdesát tři	sedmdesát čtyři	sedmdesát pět	sedmdesát šest	sedmdesát sedm	sedmdesát osm	sedmdesát devět
8—	osmdesát	osmdesát jedna	osmdesát dva	osmdesát tři	osmdesát čtyři	osmdesát pět	osmdesát šest	osmdesát sedm	osmdesát osm	osmdesát devět
9—	devadesát	devadesát jedna	devadesát dva	devadesát tři	devadesát čtyři	devadesát pět	devadesát šest	devadesát sedm	devadesát osm	devadesát devět

延伸えんしん閱讀

• Příruční slovník jazyka českého (1935-1957) 中有ちゅうう關せき deset 的てき內容
• Slovník spisovného jazyka českého (1960-1971, 1989) 中有ちゅうう關せき deset 的てき內容

塞ふさが爾しか維亞-克かつ羅ら地ち亞あ語ご

塞ふさが爾しか維亞-克かつ羅ら地ち亞あ語ご數字すうじ ^(編へん)

		100
←  1	←  9	10	11  →	20  →
		1
基數きすう詞し：deset     序數詞じょすうし：deseti     乘數じょうすう：desetostruk     集合しゅうごう數詞すうし：desetoro     分數ぶんすう：desetina

詞し源げん

來き自じ原始げんし斯拉夫おっと語ご *desętь，來き自じ原始げんし印歐語いんおうご *déḱm̥t。

發音はつおん

• 國際こくさい音標おとしべ^(幫助): /dêset/

• 音おと頻しき (塞ふさが爾しか維亞)：

  (檔案)

• 斷だん字じ：de‧set

數詞すうし

dȅset (西里にしざと爾なんじ字母じぼ拼寫 де̏сет)

1. 十じゅう (10)

斯洛文ぶん尼あま亞あ語ご

斯洛文ぶん尼あま亞あ語ご數詞すうし

< 9	10	11 >
基數きすう詞し : desét 序數詞じょすうし : desêti 基數きすう副詞ふくし : desétkrat 序じょ數すう副詞ふくし : desêtič

詞し源げん

來き自じ原始げんし斯拉夫おっと語ご *desętь，來き自じ原始げんし印歐語いんおうご *déḱm̥t。

發音はつおん

• 國際こくさい音標おとしべ^(幫助): /dɛséːt/

數詞すうし

desẹ̑t

1. 十じゅう

變格へんかく

deset（數詞すうし）的てき變格へんかく

	複數ふくすう
主格しゅかく	deset
賓格ひんかく	deset
屬ぞく格かく	desetih
與格よかく	desetim
方位ほうい格かく	desetih
工具こうぐ格かく	desetimi

延伸えんしん閱讀

• deset, Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU. portal Fran 

威い爾なんじ士し語ご

替がえ代だい寫うつし法ほう

• delet、dethet (口語こうご)
• deuet、deuit (書面しょめん)
• doet (口語こうご)
• doit (書面しょめん)

發音はつおん

• 國際こくさい音標おとしべ^(幫助): /ˈðɛsɛt/

動詞どうし

deset

1. (口語こうご) dod 的てき第二人稱だいににんしょう單數たんすう條件じょうけん式しき

輔音變化へんか

輔音變化へんか
原型げんけい	濁にご化か	鼻音びおん化か	清音せいおん化か
deset	ddeset	neset	無む變化へんか
注意ちゅうい：有ゆう些形式しき僅是推測すいそく，不ふ是ぜ每ごと種しゅ形式けいしき都と一定いってい存在そんざい。