Madona: Porovnání verzí
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
→Typy madon nazvané podle míst (výběr): Neukirchen |
||
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{Možná hledáte|zpěvačka [[Madonna]] nebo [[Madonna (rozcestník)]]}} |
{{Možná hledáte|zpěvačka [[Madonna]] nebo [[Madonna (rozcestník)]]}} |
||
[[Soubor:Barcelona Cathedral Interior - Chapel of Our Lady of Montserrat.jpg|náhled| |
[[Soubor:Barcelona Cathedral Interior - Chapel of Our Lady of Montserrat.jpg|náhled|Černá madona montserratská v Barceloně]] |
||
'''Madona''' je původně označení pro [[Maria (matka Ježíšova)|Pannu Marii]] obecně ({{vjazyce|it}} '''Madonna''' ''má paní''; srov. {{vjazyce|fr}} ''Notre Dame'' a {{vjazyce|en}} ''Our Lady'' naše paní a {{vjazyce|de}} ''Unsere Liebe Frau'', česky také někdy jako ''naše milá paní''), v umění pak pro [[ |
'''Madona''' je původně označení pro [[Maria (matka Ježíšova)|Pannu Marii]] obecně ({{vjazyce|it}} '''Madonna''' ''má paní''; srov. {{vjazyce|fr}} ''Notre Dame'' a {{vjazyce|en}} ''Our Lady'' naše paní a {{vjazyce|de}} ''Unsere Liebe Frau'', česky také někdy jako ''naše milá paní''), v umění pak pro [[Socha|sochu]] nebo [[Malba|obraz]] zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s [[Ježíš Kristus|Ježíškem]]. Je jedním z nejčastějších vyobrazení [[Křesťanské umění|křesťanského výtvarného umění]], zvláště [[Katolická církev|katolického]] (sochy, obrazy, [[iluminace]] rukopisů) a [[Pravoslaví|pravoslavného]] (pouze obrazy - [[ikona|ikony]]). |
||
== Termíny a pravopis == |
== Termíny a pravopis == |
||
V katolickém prostředí v češtině převládá termín ''Panna Maria'', v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou ''Marie'', v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz ''Madona''. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem. |
|||
;Termíny |
|||
V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny ''[[Theotokos|Bohorodička]]'' nebo ''Matka Boží'' (z řeckého [[Theotokos|''Theotókos'']], rusky ''Bogomátěr''). |
|||
;Jedno nebo dvě ''n'' |
|||
Na rozdíl od některých germánských ([[angličtina]], [[němčina]]), románských ([[italština]], [[francouzština]]) a i některých slovanských ([[polština]]) jazyků, které zachovávají původní [[italština|italský]] pravopis se dvěma ''n'' (''Madonna'') se v češtině píše madona ve významu ''"výtvarné znázornění Matky Boží"'' s jedním ''n'' (na rozdíl od zpěvačky [[Madonna|Madonny]]) |
Na rozdíl od některých germánských ([[angličtina]], [[němčina]]), románských ([[italština]], [[francouzština]]) a i některých slovanských ([[polština]]) jazyků, které zachovávají původní [[italština|italský]] pravopis se dvěma ''n'' (''Madonna'') se v češtině píše madona ve významu ''"výtvarné znázornění Matky Boží"'' s jedním ''n'' (na rozdíl od zpěvačky [[Madonna|Madonny]]). |
||
;Velké/malé písmeno |
|||
* Madona (Panna Maria) - s velkým písmenem |
|||
* madona (výtvarné ztvárnění) - s malým písmenem |
|||
== Typy zobrazení == |
== Typy zobrazení == |
||
Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem: |
Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem: |
||
1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, |
1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, [[Galaktotrofusa]], Galaktofylussa...). |
||
2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon. |
2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon. |
||
Řádek 28: | Řádek 26: | ||
| místo = Čelákovice |
| místo = Čelákovice |
||
| rok = 1996 |
| rok = 1996 |
||
| strany = 116}}</ref> |
| strany = 116 |
||
}}</ref> |
|||
* Narození a dětství Kristovo |
* Narození a dětství Kristovo |
||
Řádek 34: | Řádek 33: | ||
** '''Maria [[Loreto|Loretánská]]''' – na střeše [[Svatá chýše|svého domku z Nazareta]], přenášeného anděly do Loreta |
** '''Maria [[Loreto|Loretánská]]''' – na střeše [[Svatá chýše|svého domku z Nazareta]], přenášeného anděly do Loreta |
||
** '''[[Mater amabilis]]''' – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy |
** '''[[Mater amabilis]]''' – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy |
||
** '''[[Maria lactans]], Virgo lactans''' – Maria kojící (francouzská, italská, |
** '''[[Maria lactans]], Virgo lactans''' – Maria kojící (francouzská, italská, v Česku vzácněji: konopišťská, [[provodov]]ská nebo višňovská) |
||
** '''[[Infantia Christi]]''' – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit |
** '''[[Infantia Christi]]''' – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit |
||
Řádek 47: | Řádek 46: | ||
** '''Mater Sapientiae''' – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony) |
** '''Mater Sapientiae''' – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony) |
||
** '''[[Hortus Marianus]]''' – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například [[Vyšehrad]]ská |
** '''[[Hortus Marianus]]''' – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například [[Vyšehrad]]ská |
||
** '''Madona se lvy a draky''' symbolizovala ve středověku vítězství [[Ježíš Kristus|Krista]], přeneseně Panny Marie, nad [[Ďábel|ďáblem]]. Odkazovaly na [[Kniha žalmů|žalm]] 91,13: „''po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“''.<ref name="hlobil">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Hlobil |
|||
| jméno = Ivo |
|||
| příjmení2 = Hrbáčová |
|||
| jméno2 = Jana |
|||
| titul = Gotické Madony na lvu |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = Herausgeber – Muzeum umění Olomouc |
|||
| místo = Olomouc |
|||
| rok vydání = 2014 |
|||
| počet stran = 143 |
|||
| strany = 34 |
|||
| isbn = 978-80-87149-74-4 |
|||
}}</ref> |
|||
== Zvláštnosti == |
== Zvláštnosti == |
||
Řádek 54: | Řádek 67: | ||
== Typy madon nazvané podle míst (výběr) == |
== Typy madon nazvané podle míst (výběr) == |
||
Sochy madon ([[polychromie|polychromované]]) jsou typické pro [[gotika|gotické]] umění po celé Evropě (v Českých zemích např. [[Mistr vyšebrodského oltáře]] a mnoho jiných). |
|||
Podle míst, kde býval obraz či |
Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).<ref> |
||
{{Citace monografie |
{{Citace monografie |
||
| příjmení = Skružný |
| příjmení = Skružný |
||
Řádek 63: | Řádek 76: | ||
| místo = Čelákovice |
| místo = Čelákovice |
||
| rok = 1996 |
| rok = 1996 |
||
| strany = |
| strany = 213–226 |
||
}}</ref> |
|||
* [[Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)#Panna Maria Podsrpenská|Panna |
* [[Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)#Panna Maria Podsrpenská|Panna Maria Podsrpenská]] |
||
=== Madony korunované === |
=== Madony korunované === |
||
Řádek 71: | Řádek 85: | ||
* [[Čenstochová|čenstochovská]] - Černá Matka Boží typu [[Hodegetria]] |
* [[Čenstochová|čenstochovská]] - Černá Matka Boží typu [[Hodegetria]] |
||
* [[Klášter Hájek|hájecká]] - Černá Panna Maria Loretánská v klášteře Hájek u [[Červený Újezd (okres Praha-západ)|Červeného Újezda]], okres Praha-západ |
* [[Klášter Hájek|hájecká]] - Černá Panna Maria Loretánská v klášteře Hájek u [[Červený Újezd (okres Praha-západ)|Červeného Újezda]], okres Praha-západ |
||
* chlumská (kulmská, kulmenská) - z [[Chlum Svaté Maří|Chlumu Svaté Máří]] na Sokolovsku, zvaná |
* chlumská (kulmská, kulmenská) - křižovníků z [[Chlum Svaté Maří|Chlumu Svaté Máří]] na Sokolovsku, zvaná také ''Panna Maria v ořeší'' |
||
* mariazellská či zellská - u [[Mariazell]] ve Štýrsku (její replika |
* mariazellská či zellská - u [[Mariazell]] ve Štýrsku (její replika v Česku je mj. v Chlumu na Svitavsku) |
||
* [[Klášter Montserrat|montserratská]] (replika |
* [[Klášter Montserrat|montserratská]] (replika v Česku je mj. v Praze v [[Emauzský klášter|Emauzích]]) |
||
* |
* pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf |
||
* tismická ([[Tismice]] u Českého Brodu) |
* tismická ([[Tismice]] u Českého Brodu) |
||
Řádek 85: | Řádek 99: | ||
=== Madony nekorunované === |
=== Madony nekorunované === |
||
[[Soubor:Madonna from Bošilec.jpg|náhled|''Madona z Bošilce'']] |
[[Soubor:Madonna from Bošilec.jpg|náhled|''Madona z Bošilce'']] |
||
* fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ |
* fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ P. Marie Dobré rady) |
||
* jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z [[kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|chrámu sv. Ignáce z Loyoly]] v [[Jičín]]ě, přenesena sem roku 1637 z [[Moskva|Moskvy]] |
* jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z [[kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)|chrámu sv. Ignáce z Loyoly]] v [[Jičín]]ě, přenesena sem roku 1637 z [[Moskva|Moskvy]] |
||
* [[Kazaň]]ská |
|||
* mariazellská |
* mariazellská |
||
* mostecká (z Mostu, nyní v [[Národní galerie v Praze|Národní galerii v Praze]]) |
* mostecká (z Mostu, nyní v [[Národní galerie v Praze|Národní galerii v Praze]]) |
||
* romská (od [[Tizian|Tiziana Vecceliho]]) |
* romská (od [[Tizian|Tiziana Vecceliho]]) |
||
* |
* [[Vladimir]]ská - podle tradice dílo [[Svatý Lukáš|sv. Lukáše Evangelisty]] |
||
* Madona z [[Bošilec|Bošilce]] (dnes nezvěstná) |
* Madona z [[Bošilec|Bošilce]] (dnes nezvěstná) |
||
Řádek 103: | Řádek 118: | ||
* Panna Maria [[Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem)|Královédvorská]] |
* Panna Maria [[Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem)|Královédvorská]] |
||
* Panna Maria [[Maková hora|Makovohorská]] |
* Panna Maria [[Maková hora|Makovohorská]] |
||
* Panna Maria [[Rudolfovská]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Panna Maria Rudolfovská {{!}} ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC |
|||
| url = http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/panna-maria-rudolfovska |
|||
| periodikum = encyklopedie.c-budejovice.cz |
|||
| datum přístupu = 2019-04-20 |
|||
}}</ref> <ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Rudolfov - socha Madony |
|||
| url = http://katolicka-kultura.sweb.cz/rudolfov_socha_madony/rudolfov_socha_madony.html |
|||
| periodikum = katolicka-kultura.sweb.cz |
|||
| datum přístupu = 2019-04-20 |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190329125846/http://katolicka-kultura.sweb.cz/rudolfov_socha_madony/rudolfov_socha_madony.html |
|||
| datum archivace = 2019-03-29 |
|||
}}</ref> |
|||
* Panna Maria [[Stará Boleslav|Staroboleslavská]] - [[Palladium země české]] |
* Panna Maria [[Stará Boleslav|Staroboleslavská]] - [[Palladium země české]] |
||
* Panna Maria [[Svatá Hora|Svatohorská]] |
* Panna Maria [[Svatá Hora|Svatohorská]] |
||
Řádek 128: | Řádek 156: | ||
* Panna Maria [[Altötting|Altöttinská]] (Německo) |
* Panna Maria [[Altötting|Altöttinská]] (Německo) |
||
* Panna Maria [[Santa Maria in Aracoeli|Aracoelijská]] (Řím, Itálie) |
* Panna Maria [[Santa Maria in Aracoeli|Aracoelijská]] (Řím, Itálie) |
||
* Panna Maria [[ |
* Panna Maria [[Černá madona čenstochovská|Čenstochovská]] (Polsko) |
||
* Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie) |
* Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie) |
||
* Panna Maria [[Dreieichen]]ská (Rakousko) |
* Panna Maria [[Dreieichen]]ská (Rakousko) |
||
* [[Panna Maria Einsiedelnská]] (Švýcarsko) |
* [[Panna Maria Einsiedelnská]] (Švýcarsko) |
||
* Panna Maria [[Fátima (Portugalsko)|Fátimská]] (Portugalsko) |
* Panna Maria [[Fátima (Portugalsko)|Fátimská]] (Portugalsko) |
||
* Panna Maria |
* [[Panna Maria Foyenská|z [Foy Notre-Dame]] (Belgie) |
||
* Panna Maria [[Zjevení Panny Marie v La Salettě|Lasalettská]] (Francie) |
* Panna Maria [[Zjevení Panny Marie v La Salettě|Lasalettská]] (Francie) |
||
* Panna Maria [[Loreto|Loretánská]] (Loreto, Itálie) |
* Panna Maria [[Loreto|Loretánská]] (Loreto, Itálie) |
||
Řádek 140: | Řádek 168: | ||
* Panna Maria z [[Međugorje|Medžugorje]] (Hercegovina) |
* Panna Maria z [[Međugorje|Medžugorje]] (Hercegovina) |
||
* Panna Maria [[Klášter Montserrat|Montserratská]] (Španělsko) |
* Panna Maria [[Klášter Montserrat|Montserratská]] (Španělsko) |
||
Panna maria z [[Neukirchen beim Heiligen Blut|Neukirchenu beim heiligen Blut]] (Bavorsko, Německo) |
|||
* Panna Maria [[Pasov]]ská (Bavorsko, Německo) |
|||
* Panna Maria [[Piekary Śląskie|Piekarská]] či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko) |
* Panna Maria [[Piekary Śląskie|Piekarská]] či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko) |
||
* Panna Maria Re (Itálie) |
* Panna Maria Re (Itálie) |
||
Řádek 176: | Řádek 205: | ||
* [[Mariánský sloup]] |
* [[Mariánský sloup]] |
||
== Externí odkazy == |
|||
⚫ | |||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=madona}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Zpodobnění Panny Marie| ]] |
[[Kategorie:Zpodobnění Panny Marie| ]] |
||
[[Kategorie:Panna Maria]] |
[[Kategorie:Panna Maria]] |
||
[[Kategorie:Křesťanské umění]] |
[[Kategorie:Křesťanské umění]] |
||
[[Kategorie:Tituly Panny Marie]] |
Aktuální verze z 15. 12. 2023, 21:32
Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (italsky Madonna má paní; srov. francouzsky Notre Dame a anglicky Our Lady naše paní a německy Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (sochy, obrazy, iluminace rukopisů) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).
Termíny a pravopis
[editovat | editovat zdroj]V katolickém prostředí v češtině převládá termín Panna Maria, v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou Marie, v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz Madona. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem.
V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).
Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny).
Typy zobrazení
[editovat | editovat zdroj]Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:
1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofusa, Galaktofylussa...).
2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.
3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti[1]
- Narození a dětství Kristovo
- Immaculata (latinsky Neposkvrněná) – podle tridentského dogmatu: vznáší se, s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada/draka obtáčejícího zemskou sféru, který symbolizuje ďábla, nad nímž Maria vítězí – odkaz na Zjevení sv. Jana, 12. kap.)
- Maria Loretánská – na střeše svého domku z Nazareta, přenášeného anděly do Loreta
- Mater amabilis – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy
- Maria lactans, Virgo lactans – Maria kojící (francouzská, italská, v Česku vzácněji: konopišťská, provodovská nebo višňovská)
- Infantia Christi – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit
- Smrt Krista a Nanebevzetí
- Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
- Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
- Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
- Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
- Ostatní
- Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
- Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
- Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská
- Madona se lvy a draky symbolizovala ve středověku vítězství Krista, přeneseně Panny Marie, nad ďáblem. Odkazovaly na žalm 91,13: „po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“.[2]
Zvláštnosti
[editovat | editovat zdroj]- Netradičním (přesto ne zas tak zřídkavým) zobrazením jsou tzv. černé madony, zobrazující Pannu Marii tmavé pleti (např. Černá madona brněnská (svatotomášská), Čenstochová, Montserratská v Katalánsku, Uherský Brod aj.).
- Kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské je nazýván také Palladium země české (palladium - ochrana, záštita).
Typy madon nazvané podle míst (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Sochy madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).[3]
Madony korunované
[editovat | editovat zdroj]- bozkovská (Bozkov na Semilsku)
- budějovická
- čenstochovská - Černá Matka Boží typu Hodegetria
- hájecká - Černá Panna Maria Loretánská v klášteře Hájek u Červeného Újezda, okres Praha-západ
- chlumská (kulmská, kulmenská) - křižovníků z Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, zvaná také Panna Maria v ořeší
- mariazellská či zellská - u Mariazell ve Štýrsku (její replika v Česku je mj. v Chlumu na Svitavsku)
- montserratská (replika v Česku je mj. v Praze v Emauzích)
- pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf
- tismická (Tismice u Českého Brodu)
Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)
[editovat | editovat zdroj]- bozkovská ("Královna hor")
- hostýnská
- hradčanská
- šternberská
Madony nekorunované
[editovat | editovat zdroj]- fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ P. Marie Dobré rady)
- jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z chrámu sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně, přenesena sem roku 1637 z Moskvy
- Kazaňská
- mariazellská
- mostecká (z Mostu, nyní v Národní galerii v Praze)
- romská (od Tiziana Vecceliho)
- Vladimirská - podle tradice dílo sv. Lukáše Evangelisty
- Madona z Bošilce (dnes nezvěstná)
Madony milostné
[editovat | editovat zdroj]- Madony milostné Čechy
- Panna Maria Budějovická (Klasová)
- Panna Maria Doudlebská
- Panna Maria Filipovská
- Panna Maria Karlovská - v naději
- Panna Maria Klatovská
- Panna Maria Klokotská
- Panna Maria Královédvorská
- Panna Maria Makovohorská
- Panna Maria Rudolfovská[4] [5]
- Panna Maria Staroboleslavská - Palladium země české
- Panna Maria Svatohorská
- Panna Maria Vítězná - Bělohorská (Strakonická)
- Panna Maria Vyšebrodská
- Panna Maria Lomecká
- Madony milostné Morava a Slezsko
- Panna Maria Brněnská (Svatotomská, dnes v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u Starobrněnského kláštera)
- Panna Maria Cvilínská
- Panna Maria dubská
- Panna Maria Frýdecká
- Panna Maria Fulnecká
- Panna Maria Hostýnská
- Panna Maria Hrabyňská
- Panna Maria Křtinská
- Panna Maria Mašůvecká
- Panna Maria Provodovská (kojící)
- Panna Maria Svatokopecká
- Panna Maria Štípská
- Panna Maria Vranovská
- Panna Maria Zašovská
- Madony milostné v Evropě
- Panna Maria Altöttinská (Německo)
- Panna Maria Aracoelijská (Řím, Itálie)
- Panna Maria Čenstochovská (Polsko)
- Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie)
- Panna Maria Dreieichenská (Rakousko)
- Panna Maria Einsiedelnská (Švýcarsko)
- Panna Maria Fátimská (Portugalsko)
- z [Foy Notre-Dame (Belgie)
- Panna Maria Lasalettská (Francie)
- Panna Maria Loretánská (Loreto, Itálie)
- Panna Maria Lurdská (Francie)
- Panna Maria Mariazellská (Rakousko)
- Panna Maria z Medžugorje (Hercegovina)
- Panna Maria Montserratská (Španělsko)
Panna maria z Neukirchenu beim heiligen Blut (Bavorsko, Německo)
- Panna Maria Pasovská (Bavorsko, Německo)
- Panna Maria Piekarská či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko)
- Panna Maria Re (Itálie)
- Panna Maria Rjazaňská (Donská) - (Rusko)
- Panna Maria Sněžná - Santa Maria Maggiore (Řím, Itálie)
- Panna Maria Ustavičné pomoci (Itálie)
- Panna Maria Vladimirská (Rusko)
- Madony milostné mimo Evropu
- Panna Maria Guadalupská (Mexiko)
- Panna Maria z Aparecidy (Brazílie)
- Panna Maria Sinajská - (Sinaj, Izrael)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 116.
- ↑ HLOBIL, Ivo; HRBÁČOVÁ, Jana. Gotické Madony na lvu. Olomouc: Herausgeber – Muzeum umění Olomouc, 2014. 143 s. ISBN 978-80-87149-74-4. S. 34.
- ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 213–226.
- ↑ Panna Maria Rudolfovská | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Rudolfov - socha Madony. katolicka-kultura.sweb.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
- ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
- SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu madona na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo madona ve Wikislovníku