Madona: Porovnání verzí
→Typy madon nazvané podle míst (výběr): Neukirchen |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 78: | Řádek 78: | ||
| strany = 213–226 |
| strany = 213–226 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
* [[Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)#Panna Maria Podsrpenská|Panna |
* [[Kostel Panny Marie Bolestné (Podsrp)#Panna Maria Podsrpenská|Panna Maria Podsrpenská]] |
||
=== Madony korunované === |
=== Madony korunované === |
||
Řádek 128: | Řádek 128: | ||
| periodikum = katolicka-kultura.sweb.cz |
| periodikum = katolicka-kultura.sweb.cz |
||
| datum přístupu = 2019-04-20 |
| datum přístupu = 2019-04-20 |
||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190329125846/http://katolicka-kultura.sweb.cz/rudolfov_socha_madony/rudolfov_socha_madony.html |
|||
| datum archivace = 2019-03-29 |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
* Panna Maria [[Stará Boleslav|Staroboleslavská]] - [[Palladium země české]] |
* Panna Maria [[Stará Boleslav|Staroboleslavská]] - [[Palladium země české]] |
||
Řádek 166: | Řádek 168: | ||
* Panna Maria z [[Međugorje|Medžugorje]] (Hercegovina) |
* Panna Maria z [[Međugorje|Medžugorje]] (Hercegovina) |
||
* Panna Maria [[Klášter Montserrat|Montserratská]] (Španělsko) |
* Panna Maria [[Klášter Montserrat|Montserratská]] (Španělsko) |
||
Panna maria z [[Neukirchen beim Heiligen Blut|Neukirchenu beim heiligen Blut]] (Bavorsko, Německo) |
|||
* Panna Maria [[Pasov]]ská (Bavorsko, Německo) |
|||
* Panna Maria [[Piekary Śląskie|Piekarská]] či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko) |
* Panna Maria [[Piekary Śląskie|Piekarská]] či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko) |
||
* Panna Maria Re (Itálie) |
* Panna Maria Re (Itálie) |
Aktuální verze z 15. 12. 2023, 21:32
Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (italsky Madonna má paní; srov. francouzsky Notre Dame a anglicky Our Lady naše paní a německy Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (sochy, obrazy, iluminace rukopisů) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).
Termíny a pravopis
[editovat | editovat zdroj]V katolickém prostředí v češtině převládá termín Panna Maria, v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou Marie, v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz Madona. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem.
V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).
Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny).
Typy zobrazení
[editovat | editovat zdroj]Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:
1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofusa, Galaktofylussa...).
2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.
3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti[1]
- Narození a dětství Kristovo
- Immaculata (latinsky Neposkvrněná) – podle tridentského dogmatu: vznáší se, s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada/draka obtáčejícího zemskou sféru, který symbolizuje ďábla, nad nímž Maria vítězí – odkaz na Zjevení sv. Jana, 12. kap.)
- Maria Loretánská – na střeše svého domku z Nazareta, přenášeného anděly do Loreta
- Mater amabilis – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy
- Maria lactans, Virgo lactans – Maria kojící (francouzská, italská, v Česku vzácněji: konopišťská, provodovská nebo višňovská)
- Infantia Christi – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit
- Smrt Krista a Nanebevzetí
- Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
- Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
- Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
- Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
- Ostatní
- Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
- Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
- Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská
- Madona se lvy a draky symbolizovala ve středověku vítězství Krista, přeneseně Panny Marie, nad ďáblem. Odkazovaly na žalm 91,13: „po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“.[2]
Zvláštnosti
[editovat | editovat zdroj]- Netradičním (přesto ne zas tak zřídkavým) zobrazením jsou tzv. černé madony, zobrazující Pannu Marii tmavé pleti (např. Černá madona brněnská (svatotomášská), Čenstochová, Montserratská v Katalánsku, Uherský Brod aj.).
- Kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské je nazýván také Palladium země české (palladium - ochrana, záštita).
Typy madon nazvané podle míst (výběr)
[editovat | editovat zdroj]Sochy madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).[3]
Madony korunované
[editovat | editovat zdroj]- bozkovská (Bozkov na Semilsku)
- budějovická
- čenstochovská - Černá Matka Boží typu Hodegetria
- hájecká - Černá Panna Maria Loretánská v klášteře Hájek u Červeného Újezda, okres Praha-západ
- chlumská (kulmská, kulmenská) - křižovníků z Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, zvaná také Panna Maria v ořeší
- mariazellská či zellská - u Mariazell ve Štýrsku (její replika v Česku je mj. v Chlumu na Svitavsku)
- montserratská (replika v Česku je mj. v Praze v Emauzích)
- pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf
- tismická (Tismice u Českého Brodu)
Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)
[editovat | editovat zdroj]- bozkovská ("Královna hor")
- hostýnská
- hradčanská
- šternberská
Madony nekorunované
[editovat | editovat zdroj]- fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ P. Marie Dobré rady)
- jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z chrámu sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně, přenesena sem roku 1637 z Moskvy
- Kazaňská
- mariazellská
- mostecká (z Mostu, nyní v Národní galerii v Praze)
- romská (od Tiziana Vecceliho)
- Vladimirská - podle tradice dílo sv. Lukáše Evangelisty
- Madona z Bošilce (dnes nezvěstná)
Madony milostné
[editovat | editovat zdroj]- Madony milostné Čechy
- Panna Maria Budějovická (Klasová)
- Panna Maria Doudlebská
- Panna Maria Filipovská
- Panna Maria Karlovská - v naději
- Panna Maria Klatovská
- Panna Maria Klokotská
- Panna Maria Královédvorská
- Panna Maria Makovohorská
- Panna Maria Rudolfovská[4] [5]
- Panna Maria Staroboleslavská - Palladium země české
- Panna Maria Svatohorská
- Panna Maria Vítězná - Bělohorská (Strakonická)
- Panna Maria Vyšebrodská
- Panna Maria Lomecká
- Madony milostné Morava a Slezsko
- Panna Maria Brněnská (Svatotomská, dnes v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u Starobrněnského kláštera)
- Panna Maria Cvilínská
- Panna Maria dubská
- Panna Maria Frýdecká
- Panna Maria Fulnecká
- Panna Maria Hostýnská
- Panna Maria Hrabyňská
- Panna Maria Křtinská
- Panna Maria Mašůvecká
- Panna Maria Provodovská (kojící)
- Panna Maria Svatokopecká
- Panna Maria Štípská
- Panna Maria Vranovská
- Panna Maria Zašovská
- Madony milostné v Evropě
- Panna Maria Altöttinská (Německo)
- Panna Maria Aracoelijská (Řím, Itálie)
- Panna Maria Čenstochovská (Polsko)
- Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie)
- Panna Maria Dreieichenská (Rakousko)
- Panna Maria Einsiedelnská (Švýcarsko)
- Panna Maria Fátimská (Portugalsko)
- z [Foy Notre-Dame (Belgie)
- Panna Maria Lasalettská (Francie)
- Panna Maria Loretánská (Loreto, Itálie)
- Panna Maria Lurdská (Francie)
- Panna Maria Mariazellská (Rakousko)
- Panna Maria z Medžugorje (Hercegovina)
- Panna Maria Montserratská (Španělsko)
Panna maria z Neukirchenu beim heiligen Blut (Bavorsko, Německo)
- Panna Maria Pasovská (Bavorsko, Německo)
- Panna Maria Piekarská či Pěkarská (Horní Slezsko, Polsko)
- Panna Maria Re (Itálie)
- Panna Maria Rjazaňská (Donská) - (Rusko)
- Panna Maria Sněžná - Santa Maria Maggiore (Řím, Itálie)
- Panna Maria Ustavičné pomoci (Itálie)
- Panna Maria Vladimirská (Rusko)
- Madony milostné mimo Evropu
- Panna Maria Guadalupská (Mexiko)
- Panna Maria z Aparecidy (Brazílie)
- Panna Maria Sinajská - (Sinaj, Izrael)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 116.
- ↑ HLOBIL, Ivo; HRBÁČOVÁ, Jana. Gotické Madony na lvu. Olomouc: Herausgeber – Muzeum umění Olomouc, 2014. 143 s. ISBN 978-80-87149-74-4. S. 34.
- ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 213–226.
- ↑ Panna Maria Rudolfovská | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Rudolfov - socha Madony. katolicka-kultura.sweb.cz [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
- ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
- SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu madona na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo madona ve Wikislovníku