Čen-cung

Čen-cung
	císař říše Sung
	Čen-cung
Doba vlády	8. května 997 – 23. března 1022
Éra vlády	Sien-pching (咸平, 998–1003); Ťing-te (景けい德とく, 1004–1007); Ta-čung-siang-fu (大中おおなか祥さち符ふ, 1008–1016); Tchien-si (天てん禧, 1017–1021); Čchien-sing (乾いぬい興きょう, 1022)
Úplné jméno	Čao Tche-čchang (趙ちょう德いさお昌あきら),; Čao Jüan-siou (趙ちょう元もと休きゅう, od 983); Čao Jüan-kchan (趙ちょう元もと侃ただし, od 986),; Čao Cheng (趙ちょう恆ひさし, od 995)
Chrámové jméno	Čen-cung (真宗しんしゅう)
Posmrtné jméno	Jing-fu ťi-ku šen-kung žang-te wen-ming wu-ting čang-šeng jüan-siao chuang-ti (膺符稽古けいこ神功じんぐう讓ゆずる德とく文明ぶんめい武たけ定じょう章あきら聖きよし元もと孝こう皇帝こうてい)
Narození	23. prosince 968; Kchaj-feng
Úmrtí	23. března 1022; Kchaj-feng
Předchůdce	Tchaj-cung
Nástupce	Žen-cung
Manželky	císařovna Pchan; císařovna Kuo; císařovna Liou; císařovna Li
Potomci	Čao Tchi, kníže z Wen;; Čao Jou, korunní princ z Tao-sien;; Čao Č', kníže z Čchang;; Čao Čung, kníže ze Sin;; Čao Kuej, kníže z Čchin;; Čao Čen (císař Žen-cung); a dvě dcery
Rod	Čao
Dynastie	Sung
Otec	Tchaj-cung
Matka	císařovna Jüan-te
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čen-cung (čínsky pchin-jinem Zhēnzōng, znaky 真宗しんしゅう; 23. prosince 968 – 23. března 1022), vlastním jménem Čao Cheng (čínsky pchin-jinem Zhào Héng, znaky zjednodušené 赵恒, tradiční 趙ちょう恆ひさし) z dynastie Sung v letech 997–1022 vládl čínské říši Sung. Byl třetím synem sungského císaře Tchaj-cunga, roku 995 byl jmenován následníkem trůnu, po smrti otce se stal císařem.

Vláda

Čen-cungova vláda přinesla konsolidaci moci a posílení říše Sung. Země prosperovala, její vojenská síla vzrostla. Nicméně trvaly problémy s kitanskou říší Liao na severovýchodě. Od roku 999 Kitané podnikali nájezdy na sungské území. Roku 1004 při rozsáhlé invazi pronikli na 160 km od sungského hlavního města Kchaj-fengu. Panovník v čele armády vyrazil proti Kitanům. Přes počáteční úspěchy roku 1005 Čen-cung uzavřel s císařem říše Liao mírovou smlouvu. Tato dohoda, Čchanjüannská mírová smlouva, přinesla více než století míru mezi oběma státy. Cena byla pro říši Sung vysoká, Čen-cung byl nucen uznat nadřazené postavení svého kitanského partnera, a zavázal se ke každoroční výplatě 100 tisíc liangů stříbra a 200 tisíc štůčků hedvábí.

Čen-cung roku 1004 založil slavné porcelánky v Ťing-te-čenu, tamní výrobci dodávali porcelán na císařský dvůr až do pádu říše Čching počátkem 20. století. Podporoval i rozvoj zemědělské výroby, v letech 1011–1012 přikázal dodat značné množství (přes 800 tun) rané rýže z Fu-ťienu do oblasti dolního toku Jang-c'-ťiang.

Císař podporoval taoismus, za jeho vlády byly údajně objeveny takzvané „Nebeské texty“, oslavující rod Čao. Čen-cung poté provedl oficiální oběť na hoře Tchaj. V letech 1013–1015 vydal dekrety přiznávající božství Nefritovému císaři jako nejvyššímu vládci na Nebesích.^[1]

Rodina

Hodnosti císařovny se postupně dočkalo pět manželek Čen-cunga:

Paní Pchan (968–989), osmá dcera Pchan Meje, zemřela před Čen-cungovým nástupem na trůn, posmrtně byla povýšena na císařovnu Čang-chuaj (章あきら怀皇后こうごう);
Císařovna Kuo (975–1007), druhá dcera Kuo Šou-wena (郭かく守まもる文ぶん), matka Čao Joua, posmrtným jménem císařovna Čang-mu (章あきら穆きよし皇后こうごう);
Císařovna Liou (968–1033), dcera Liou Tchunga (劉りゅう通とおる), posmrtným jménem císařovna Čang-sien-ming-su (章あきら獻けんじ明あきら肅皇后こうごう);
Císařovna Li (987–1032), dcera Li Žen-te (李り仁德じんとく), matka Čao Čena, pozdějšího císaře Žen-cunga, posmrtným jménem císařovna Čang-i (章あきら懿皇后こうごう);
Císařovna Jang (984–1036), dcera Jang Č'-jena (楊知儼げん), posmrtným jménem císařovna Čang-chuej (章惠あきえ皇后こうごう).

Čen-cungovy manželky mu daly šest synů a dvě dcery:

Čao Tchi (趙ちょう褆), kníže z Wen (溫ゆたか王おう), zemřel v dětství;
Čao Jou (趙ちょう祐ゆう, 995–1003), korunní princ Tao-sien (悼獻太子たいし);
Čao Č' (趙ちょう祇), kníže z Čchang (昌あきら王おう), zemřel v dětství;
Čao Čung (趙ちょう祉), kníže ze Sin (信しん王おう), zemřel v dětství;
Čao Kuej (趙ちょう祈いのり), kníže z Čchin (欽王), zemřel v dětství;
Čao Čen (趙ちょう禎ただし, 1010–1063), od 1022 císař Žen-cung;
princezna Chuej (惠めぐみ國こく公主こうしゅ), zemřela mladá;
princezna Šeng (升ます國こく大長おおちょう公主こうしゅ), předtím princezna Lu (魯國大長おおちょう公主こうしゅ), zpočátku princezna Wej (衛まもる國長くにおさ公主こうしゅ).

Odkazy

Poznámky

↑ Konečná verze jména z roku 1047.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Zhenzong of Song na anglické Wikipedii.

↑ SPENCE, Jonathan D. God's Chinese Son : The Taiping Heavenly Kingdom of Hong Xiuquan. New York: W.W. Norton, 1996. Dostupné online. ISBN 0393315568, ISBN 9780393315561. S. 42. (anglicky)

Literatura

TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čen-cung na Wikimedia Commons
THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-09-23]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝みょうちょう (1368-1644) event history. Dostupné online. (anglicky)

[1] Konečná verze jména z roku 1047.

[2] SPENCE, Jonathan D. God's Chinese Son : The Taiping Heavenly Kingdom of Hong Xiuquan. New York: W.W. Norton, 1996. Dostupné online. ISBN 0393315568, ISBN 9780393315561. S. 42. (anglicky)

[pozn. 1]

[1]