(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Tchaj-cu (Sung) – Wikipedie Přeskočit na obsah

Tchaj-cu (Sung)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tchaj-cu
císař říše Sung
Portrét
Tchaj-cu
Doba vlády4. února 96014. listopadu 976
Éra vládyŤien-lung (たてたかし, 960–963)
Čchien-te (いぬいいさお, 963–968)
Kchaj-pao (ひらきたから, 968–976)
Úplné jménoČao Kchuang-jin (ちょうただしたね)
Chrámové jménoTchaj-cu (ふとし)
Posmrtné jménoČchi-jün li-ťi jing-wu žuej-wen šen-te šeng-kung č'-ming ta-siao chuang-ti (啓運けいうんりつごく英武ひでたけ睿文神德しんとくひじり功至かつじ明大めいだいこう皇帝こうてい)
Narození21. březen 927
Úmrtí14. listopad 976
NástupceTchaj-cung
Manželkycísařovna Che
císařovna Wang
císařovna Sung
PotomciČao Te-siou, kníže z Tcheng
Čao Te-čao, kníže I z Jen
Čao Te-lin, kníže ze Šu
Čao Te-fang, kníže Kchang-chuej z Čchin
a tři dcery
RodČao
DynastieSung
OtecČao Chung-jin (ちょうひろしいん)
Matkapaní Tu (もり)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchaj-cu (čínsky pchin-jinem Tài​zǔ, znaky ふとし; 21. března 92714. listopadu 976), vlastním jménem Čao Kchuang-jin (čínsky pchin-jinem Zhào Kuāngyìn, znaky zjednodušené 赵匡たね, tradiční ちょうただしたね) byl čínský generál a státník, zakladatel říše Sung a v letech 960–976 první sungský císař.

Předkové, mládí, generál

[editovat | editovat zdroj]

Předkové Čao Kchuang-jina patřili v druhé polovině 9. století k úředníkům střední úrovně. Čao Tching (828–874) byl úředníkem v Čuo-čou v dnešním Che-peji, u kterého žila i jeho rodina. jeho synové Čao Ting (851–928) a Zhao Ťing (872–933) také sloužili na úřednických postech v Che-peji. Čao Ťingův syn Čao Chung-jin (ちょうひろしいん, 899–956) odmítl civilní kariéru a stal se důstojníkem v armádě císaře Čuang-cunga říše Pozdní Tchang.

Čao Chung-jin svým synům dal vojenskou výchovu, Čao Kchuang-jin při ní údajně vynikal. V jednadvaceti letech se Čao Kchuang-jin osamostatnil a dva roky se pohyboval po zemi, přičemž poznal život různých vrstev společnosti. Poté nastoupil v armádě Kuo Weje, generála říše Pozdní Chan. Roku 951 Kuo Wej povstal proti chanskému císaři, porazil ho a založil říši Pozdní Čou. V bojích Čao Kchuang-jin vynikl a byl rychle povyšován. Během několika let se stal velitelem palácové gardy a mimořádně vlivným čouským generálem.

Roku 960 byl v čele čouské armády vyslán do pole proti útoku říší Liao a Severní Chan. Po odchodu z hlavního města ho jeho vojáci prohlásili císařem. Svůj stát nazval říše Sung, podle prefektury, kterou armáda kontrolovala. U dvora zpráva o vzpouře vyvolala chaos, nakonec se většina úředníků rozhodla neklást odpor a přijmout nového panovníka. Dosavadní dětský císař Kung-ti (953–973, formálně vládl 959–960) byl s matkou poslán do Luo-jangu.

Císař Tchaj-cu hraje cchu-ťü se svým prvním ministrem Čao Pchuem a dalšími rádci, obraz Čchien Süana (1235–1305)

Po roce 960 císař v řadě tažení sjednotil většinu Číny pod svou vládu. Připojil většinu jižní Číny – roku 963 dobyl Ťing-nan, malý stát na středním toku Jang-c’-ťiang a roku 965 Pozdní Šu v S’-čchuanu. Pokus o dobytí státu Severní Chan v Šan-si, podpořeného říší Liao, roku 968 se nezdařil a tak se sungské armády opět obrátily na jih. Roku 971 dobyly říši Jižní Chan v Kuang-tungu a konečně roku 975 připojily Jižní Tchang, uznávající vazalskou závislost už od roku 961. Mimo říši Sung zůstal pouze stát Wu-jüe na jihovýchodním pobřeží, připojený k říši Sung roku 978, a Severní Chan v Šan-si dobytý roku 979. Poté mimo sungskou vládu zůstalo pouze 16 krajů na severovýchodě držených říší Liao.

Tchaj-cu konsolidoval říši. Zlomil moc vojenských guvernérů ťie-tu-š' a armádu pevně podřídil kontrole centrální vlády. Státní správu zaplnil civilními úředníky vybíranými v úřednických zkouškách. Vznikla řada akademií, které přispěly k volnosti diskuzí a myšlení, což podpořilo technický pokrok a hospodářský rozvoj stejně jako literární a umělecké výkony.

Nástupnictví

[editovat | editovat zdroj]

Císař vládl sedmnáct let, zemřel roku 976 v devětačtyřiceti letech. jeho nástupcem se stal mladší bratr Čao Kchuang-i, přestože žili dva dospělí synové zemřelého císaře – Čao Te-čao, kníže z Jen (951–979) a Čao Te-fang, kníže z Čchin (959–981). Při zdůvodnění nástupnictví kladou tradiční historické záznamy důraz na přání matky obou císařů, která ho měla prosadit krátce po nastolení dynastie (kolem roku 961). Nástupnictví Čao Kchuang-iho bylo tedy podle oficiální historie naplánováno a všeobecně akceptováno dlouho před smrtí císaře.

V lidovém folklóru se udržoval populární příběh „Stíny svíček a zvuk sekyry“, podle kterého nedočkavý Čao Kchuang-i bratra zavraždil, aby se mohl stát císařem.

Otec Čao Chung-jin (ちょうひろしいん, 899–956) posmrtně jmenoval císařem Süan-cu (せん), matka příjmením Tu (もり) obdržela posmrtné jméno „císařovna vdova Čao-sien“ (昭憲しょうけんふとしきさき).

Hodnost císařovny obdržely tři z Tchaj-cuových manželek. Jeho první manželka, paní Che (, 929–958) se císařovnou Siao-chuej (孝惠たかえ皇后こうごう) stala posmrtně. Po nástupu na trůn obdržela hodnost císařovny paní Wang (942–963), jako císařovna Siao-ming (孝明たかあき皇后こうごう), a po její smrti se paní Sung (952–995) stala císařovnou Siao-čang (孝章たかあき皇后こうごう).

Synové císaře Tchaj-cu
Příjmení (titul) matky # Jméno Narození – úmrtí Posmrtné jméno Titul Udělení titulu
1. Čao Te-siou (ちょういさおしゅう) zemřel v dětství kníže z Tcheng
císařovna Che 2. Čao Te-čao (ちょういさおあきら) 951–979 I kníže z Jen
3. Čao Te-lin (ちょういさおりん) zemřel v dětství kníže ze Šu
4. Čao Te-fang (しゅ瞻埈) 959–981 Kchang-chuej kníže z Čchin
Dcery císaře Tchaj-cu
Příjmení (titul) matky # Titul Narození – úmrtí Sňatek Manžel
císařovna Che 1. princezna Wej (國大こくだいちょう公主こうしゅ) generál Wang Čcheng-jen
2. princezna Lu (國大こくだいちょう公主こうしゅ) generál Tan Pao-ťi
3. princezna Čchen (ちん國大こくだいちょう公主こうしゅ)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Taizu of Song na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China and Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge, New York, Melbourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]