Administrativní dělení Číny
Administrativní členění Čínské lidové republiky zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.
Na první a zároveň nejvyšší, tzv. provinční úrovni, se země dělí na 33 celků (nepočítaje v to Tchaj-wan). Jedná se o 22 provincií, 5 autonomních oblastí, 4 přímo spravovaná města a 2 zvláštní administrativní oblasti (případně ještě nárokovanou provincii, kterou je zmíněný Tchaj-wan).
Na druhé úrovni administrativního dělení se nachází městské prefektury, autonomní kraje, prefektury a ajmagy, kterých je 334 (k roku 2017). Na úrovni třetí bylo roku 2017 2851 celků (okresů, městských obvodů, městských okresů, autonomních okresů a dalších celků), na čtvrté úrovni existuje téměř 40 tisíc obcí, městysů a čtvrtí a na páté úrovni přes 660 tisíc městských obvodů a vesnic.
Provinční úroveň
[editovat | editovat zdroj]Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož provincie Tchaj-wan je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:
- 22 provincií (čínsky: český přepis šeng, pchin-jin shěng, znaky
省 ) - 5 autonomních oblastí (c’-č’-čchü, zìzhìqū,
自治 区 ) - 4 přímo spravovaná města (č’-sia-š’, zhíxiáshì,
直 辖市) - 2 zvláštní správní oblasti (tche-pie-sing-čeng-čchü, tèbiéxíngzhèngqū,
特 别行政 区 )
Seznam celků na provinční úrovni
[editovat | editovat zdroj]
|
|
Prefekturní úroveň
[editovat | editovat zdroj]Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.
Celkem bylo v Čínské lidové republice k červnu 2017 334 správních celků druhé úrovně:
- 293 městských prefektur (čínsky: český přepis ti-ťi-š’, pchin-jin dìjíshì, znaky
地 级市), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy jüanů a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35 % k místnímu HDP.[1] - 30 autonomních krajů (c’-č’-čou, zīzhìzhōu,
自治 州 ) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami. - 7 prefektur (ti-čchü, dìqū,
地区 ), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury. - 3 ajmagy (meng, méng,
盟 ) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.
Okresní úroveň
[editovat | editovat zdroj]Na třetí úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 2 851 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:
- 1 360 okresů (čínsky: český přepis sien, pchin-jin xiàn, znaky 县) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do období válčících států. Sestává sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
- 954 městských obvodů (š’-sia-čchü, shìxiáqū,
市 辖区; nebo prostě obvodů – čchü, qū,区 ) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení. - 366 městských okresů (sien-ťi-š’, xiànjíshì, 县级
市 ) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny byly od 90. let 20. století. - 117 autonomních okresů (c’-č’-sien, zìzhìxiàn,
自治 县) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami. - 49 korouhví (čchi, qí,
旗 ) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též osm korouhví říše Čching). - 3 autonomní korouhve (c’-č’-čchi, zìzhìqí,
自治 旗 ) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované. - 1 lesní obvod (lin-čchü, línqū,
林 区 ) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej. - 1 zvláštní obvod (tche-čchü, tèqū,
特区 ) je celek na okresní úrovni v provincii Kuej-čou.
Obecní úroveň
[editovat | editovat zdroj]Na čtvrté úrovni existovalo k červnu 2017 celkem 39 864 celků podřízených útvarům třetího stupně:
- 20 942 městysů (čen, zhèn, 镇), které sestávají z městského jádra a případně i okolních vesnic (cchun, cūn,
村 , nebo čuang, zhuāng,庄 ) - 9 660 obcí (siang, xiāng, 乡), existující v méně zalidněných a méně urbanizovaných okrscích než městyse.
- 8 122 (městských) čtvrtí (doslova „ulice“, ťie-tao, jiēdào,
街道 ; nebo pouze ťie, jiē,街 ). Vedené jsou uličními výbory (ťie-tao pan-š'-čchu, jiēdàobànshìchù,街道 办事处). - 985 národnostních obcí (min-cu siang, mínzú xiāng,
民族 乡) jsou obce obydlené členy menšinových národností. - 152 somonů (su-mu, sūmù, 苏木) jsou ekvivalenty obcí siang ve Vnitřním Mongolsku.
- 2 okresní obvody (sien-sia-čchü, xiànxiáqū, 县辖
区 ), správní obvody v rámci okresu, do 80. let 20. století rozšířený útvar mezi okresy a obcemi. - 1 národnostní somon (min-cu su-mu, mínzú sūmù,
民族 苏木) ve Vnitřním Mongolsku je jinak pojmenovaná národnostní obec.
Vesnická úroveň
[editovat | editovat zdroj]Na páté úrovni existuje množství drobných celků. Městská zástavba je rozdělena na obvody (še-čchü, shèqū,
Mezi úrovněmi
[editovat | editovat zdroj]Subprovinční města (čínsky: český přepis fu-šeng-ťi-čcheng-š’, pchin-jin fùshěngjíchéngshì, znaky
Jediný subprovinční autonomní kraj (fu-šeng-ťi-c’-č’-čou, fùshěngjízìzhìzhōu,
Zvláštní status mají subprovinční nové obvody (fu-šeng-ťi š’-sin-sia-čchü, fùshěngjí shìxiáxīnqū,
Městské podprefektury (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì,
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Administrative divisions of the People's Republic of China na anglické Wikipedii.
- ↑ China’s political system: VI. The Local Administrative System [online]. China Internet Information Center [cit. 2011-09-22]. Kapitola 3. Governments of prefectural-level cities. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní jednotka ČLR na Wikimedia Commons
- (anglicky) Statistiky administrativních jednotek