(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Řecké písmo – Wikipedie Přeskočit na obsah

Řecké písmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řecké písmo
TypAbeceda
Mluvené jazykyŘečtina, s mnoha modifikacemi pro mnoho jazyků
Časové období~800 př. n. l. – současnost[1]
Předchůdce
PotomciGótské písmo
Hlaholice
Cyrilice
Koptské písmo
Arménské písmo
Staroitalské písmo
Latinka
ISO 15924Grek
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.
Historie písma
Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l.
Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.?
  • Sumerské klínové písmo 31. stol. př. n. l.
    • Semitská klínová písma ~2500 př. n. l.
      • Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př. n. l.
Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.?
Mezoamerická písma doba různá
Řecká abeceda
Αあるふぁ αあるふぁ alfa Νにゅー νにゅー
Βべーた βべーた beta Ξくしー ξくしー ksí
Γがんま γがんま gama Οおみくろん οおみくろん omikron
Δでるた δでるた delta Πぱい πぱい
Εいぷしろん εいぷしろん epsilon Ρろー ρろー
Ζぜーた ζぜーた zéta Σしぐま σしぐま ς sigma
Ηいーた ηいーた éta Τたう τたう tau
Θしーた θしーた théta Υうぷしろん υうぷしろん ypsilon
Ιいおた ιいおた ióta Φふぁい φふぁい
Κかっぱ κかっぱ kappa Χかい χかい chí
Λらむだ λらむだ lambda Ψぷさい ψぷさい psí
Μみゅー μみゅー Ωおめが ωおめが omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san
Řecká dopravní směrovací značka
Vývoj řecké abecedy

Řecké písmo je nejstarší dosud používané písmoEvropě. Řecká abeceda se též nazývá podle prvních dvou písmen alfabeta. Používá se téměř výhradně pro zápis řečtiny (s výjimkou koptštiny), i do jiných jazyků však pronikají řecká písmena např. jako matematické symboly. Písmo bylo vyvinuto v geometrickém období (kolem 9. století př. n. l.), pravděpodobně na základě fénického písma, a s několika změnami se používá dodnes.

Z alfabety do značné míry vychází i slovanské písmo cyrilice a nezpochybnitelnou příbuznost vykazuje i latinka. V kódování Unicode jsou znaky řeckého písma umístěny v rozsahu 0370–03FF (hexadecimálně).

Přehled řeckých znaků

# Písmeno Název Výslovnost Odpovídající fénické
písmeno
Transkripce do latinky
řecky česky humanistická
(Erasmova)
novořecká klasická

(Starověké Řecko)

novořecká
1. Αあるふぁ αあるふぁ λらむだφふぁいαあるふぁ alfa [a] [aː] [a] Aleph alef a
2. Βべーた βべーた βべーたτたうαあるふぁ beta [b] [v] Beth bet b v
3. Γがんま γがんま γάμμα gama [g] [ʝ] před [e̞] nebo [i]; jinak [ɣ] Gimel gimel g g, j
4. Δでるた δでるた δέλτα delta [d] [ð] Daleth dalet d
5. Εいぷしろん εいぷしろん ἒψιλόν epsilon [e] [e̞] He he e
6. Ζぜーた ζぜーた ζぜーたτたうαあるふぁ zéta [zd], později [zː] [z] Zayin zajin z
7. Ηいーた ηいーた τたうαあるふぁ éta [ɛː] ([h]) [i] Heth chet é i
8. Θしーた θしーた θしーたτたうαあるふぁ théta [tʰ] [θしーた] Teth tet th
9. Ιいおた ιいおた ἰῶτたうαあるふぁ ióta [i] [iː] [i], [j] Yodh jód i
10. Κかっぱ κかっぱ κάππα kappa [k] [c] před [e̞] a [i]; jinak [k] Kaph káf k
11. Λらむだ λらむだ λάμβδα lambda [l] [l] Lamedh lámed l
12. Μみゅー μみゅー μみゅー [m] [m] Mem mem m
13. Νにゅー νにゅー νにゅー [n] [n] Nun nún n
14. Ξくしー ξくしー ξくしー ksí [ks] [ks] Samekh sámech x x, ks
15. Οおみくろん οおみくろん ὄμικρόν omikron [o] [o̞] Ayin ajin o
16. Πぱい πぱい πぱい [p] [p] Pe pe p
17. Ρろー ρろー ῥῶ [r], [r̥] [ɾ] Resh reš r (ῥ: rh) r
18. Σしぐま σしぐま
ς (koncové)
σしぐまγがんまμみゅーαあるふぁ sigma [s] [s] Shin šín s s
19. Τたう τたう τたうαあるふぁ tau [t] [t] Taw taw t
20. Υうぷしろん υうぷしろん ὒψιλόν ypsilon ([u]) [y] [yː] [i] Waw waw y (mezi souhl.) y, v, f
21. Φふぁい φふぁい φふぁい [pʰ] [f] původ nejasný f f
22. Χかい χかい χかい chí [kʰ] ([ks]) [ç] před [e̞] a [i]; jinak [x] ch ch
23. Ψぷさい ψぷさい ψぷさい psí [ps] [ps] ps
24. Ωおめが ωおめが ὦμέγα omega [ɔː] [o̞] ó o

Zastaralé znaky

Písmeno Odpovídající fénické
písmeno
Název Transkripce do latinky Výslovnost
česky klasicky novořecky
Ϝ ϝ Waw waw Digama ϝαῦ δίγαμμα w [w]
Ϛ ϛ Waw waw Stigma στίγμα st [st]
Ͱ ͱ Heth chet Heta τたうαあるふぁ ήτα h [h]
Ϻ ϻ Tsade sáde San ϻάν σάν s [s]
Ϙ ϙ Qoph kóf Koppa ϙόππα κόππα q [q]
Ͳ ͳ Tsade sáde Sampí σしぐまαあるふぁμみゅーπぱい ss [sː], [ks], [ts]
Ϸ ϸ Shin šín Šo sh [ʃ]

Výslovnost spřežek v moderní řečtině

Spřežka Výslovnost Obvyklý přepis
IPA přibližně česky
αあるふぁιいおた [e̞] [e] ai
εいぷしろんιいおた [i] [i] ei
ηいーたιいおた [i] [i] ēi, i
οおみくろんιいおた [i] [i] oi
υうぷしろんιいおた [i] [i] ui
ωおめがιいおた [o̞] [o] ōi, oi
αあるふぁυうぷしろん

před neznělou souhláskou

[af] [af] af, au
αあるふぁυうぷしろん

jinde

[av] [av] av, au
εいぷしろんυうぷしろん

před neznělou souhláskou

[e̞f] [ef] ef, eu
εいぷしろんυうぷしろん

jinde

[e̞v] [ev] ev, eu
ηいーたυうぷしろん

před neznělou souhláskou

[if] [if] ēf, if
ηいーたυうぷしろん

jinde

[iv] [iv] ēv, iv
οおみくろんυうぷしろん [u] [u] ou
ωおめがυうぷしろん [o.i] [oj] oy
γがんまγがんま

před (vyslovovaným) e, i

[ɲɟ], [ɟ] nebo [ɲʝ] [ňď], [ď] n. [nj] ng, ngh
γがんまγがんま

jinde

[ŋɡ], [ɡ] n. [ŋɣ] [ng], [g] n. [nch] ng
γがんまκかっぱ

na zač. slova před e, i

[ɟ] [ď] g
γがんまκかっぱ

na zač. slova jinak

[ɡ] [g] g
γがんまκかっぱ

uprostřed slova

jako γがんまγがんま
γがんまξくしー [ŋɡz] [ngz] nx
γがんまχかい

před e, i

[ɲç] [nš] nch
γがんまχかい

jinde

[ŋx] [nch] nch
γがんまμみゅー [gm] n. [ŋm] [gm] n. [ngm] gm
μみゅーπぱい

na zač. slova

[b] [b] b, mp
μみゅーπぱい

jinde

[mb] n. [b] [mb] n. [b] mb, mp
νにゅーτたう

na zač. slova

[d] [d] d, nt
νにゅーτたう

jinde

[nd] n. [d] [nd] n. [d] nd, nt

Řecká abeceda v HTML a Unicode

Písmeno Název HTML Unicode
Αあるふぁ αあるふぁ alfa α 0391 03B1
Βべーた βべーた béta β 0392 03B2
Γがんま γがんま gamma γ 0393 03B3
Δでるた δでるた delta δ 0394 03B4
Εいぷしろん εいぷしろん epsílon ε 0395 03B5
Ζぜーた ζぜーた dzéta ζ 0396 03B6
Ηいーた ηいーた éta η 0397 03B7
Θしーた θしーた théta θ 0398 03B8
Ιいおた ιいおた ióta ι 0399 03B9
Κかっぱ κかっぱ kappa κ 039A 03BA
Λらむだ λらむだ lambda λ 039B 03BB
Μみゅー μみゅー μ 039C 03BC
Νにゅー νにゅー ν 039D 03BD
Ξくしー ξくしー ksí ξ 039E 03BE
Οおみくろん οおみくろん omíkron ο 039F 03BF
Πぱい πぱい π 03A0 03C0
Ρろー ρろー ρ 03A1 03C1
Σしぐま σしぐま sigma σ 03A3 03C3
Τたう τたう tau τ 03A4 03C4
Υうぷしろん υうぷしろん ypsílon υ 03A5 03C5
Φふぁい φふぁい φ 03A6 03C6
Χかい χかい chí χ 03A7 03C7
Ψぷさい ψぷさい psí ψ 03A8 03C8
Ωおめが ωおめが ómega ω 03A9 03C9

Poznámka: Pro velká písmena řecké abecedy v HTML je třeba napsat první písmeno za & velké (např. Γ).

Mytologie

V řecké mytologii je prvním Řekem, který začal psát alfabetou, Palamédés, známý vynálezce a objevitel v trojské válce.

Odkazy

Reference

  1. Pierre Swiggers, Transmission of the Phoenician Script to the West, in Daniels and Bright, The World's Writing Systems, 1996

Související články

Externí odkazy