Řecké písmo

	Řecká abeceda
Αあるふぁ αあるふぁ alfa	Νにゅー νにゅー ný
Βべーた βべーた beta	Ξくしー ξくしー ksí
Γがんま γがんま gama	Οおみくろん οおみくろん omikron
Δでるた δでるた delta	Πぱい πぱい pí
Εいぷしろん εいぷしろん epsilon	Ρろー ρろー ró
Ζぜーた ζぜーた zéta	Σしぐま σしぐま ς sigma
Ηいーた ηいーた éta	Τたう τたう tau
Θしーた θしーた théta	Υうぷしろん υうぷしろん ypsilon
Ιいおた ιいおた ióta	Φふぁい φふぁい fí
Κかっぱ κかっぱ kappa	Χかい χかい chí
Λらむだ λらむだ lambda	Ψぷさい ψぷさい psí
Μみゅー μみゅー mí	Ωおめが ωおめが omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama	Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma	Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta	Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san

Historie písma
	Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l. Hieratické písmo 32. stol. př. n. l. Démotické písmo 7. stol. př. n. l. Merojské písmo 3. stol. př. n. l.; ; ; Prasinajské písmo 19. stol. př. n. l. Ugaritské písmo 15. stol. př. n. l.; Jihoarabské písmo 9. stol. př. n. l. Etiopské písmo 5–6. stol. př. n. l.; ; Fénické písmo 12. stol. př. n. l. Paleohebrejské písmo 10. stol. př. n. l. Samaritánské písmo 6. stol. př. n. l.; ; Libyjské-Berberské 3. stol. př. n. l. Tifinagh; ; Paleohispánská písma (částečně slabičná) 7. stol. př. n. l.; Aramejské písmo 8. stol. př. n. l. Kharoṣṭhī 4. stol. př. n. l.; Brāhmī 4. stol. př. n. l. rodina písem Bráhmí Např. Tibetské písmo 7. stol. n. l. Hangŭl (částečně) 1443; ; Dévanágarí 13. stol. n. l.; ; ; Hebrejské písmo 3. stol. př. n. l.; Tāna 4. stol. př. n. l.; Pahlaví 3. stol. př. n. l. Avestánské písmo 4. stol. n. l.; ; Palmýrské písmo 2. stol. př. n. l.; Syrské písmo 2. stol. př. n. l. Sogdské písmo 2. stol. př. n. l. Orkhon (turkické runy) 6. stol. n. l. Rovas (maďarské runy) ~650; ; Staroujgurské písmo Mongolské písmo; ; ; Nabatejské písmo 2. stol. př. n. l. Arabské písmo 4. stol. n. l. N'Ko 20. stol. n. l.; ; ; ; Mandejské písmo 2. stol. n. l.; ; Řecká abeceda 8. stol. př. n. l. Etruské písmo 8. stol. př. n. l. Latinka 7. stol. př. n. l. Čerokézské písmo (slabičné; pouze podoba) ~1820; ; Runy 2. stol. n. l.; Ogham (původ nejistý) 4. stol. n. l.; ; Koptské písmo 3. stol. n. l.; Gótské písmo 3. stol. n. l.; Arménské písmo (původ nejistý) 405; Gruzínské písmo (původ nejistý) ~430; Hlaholice (původ nejistý) 862; Cyrilice ~940 Abur 1372; ; ; ; ;
	Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.? Sumerské klínové písmo 31. stol. př. n. l. Semitská klínová písma ~2500 př. n. l. Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př. n. l.; ; ;
	Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.? Čínské znaky ~21. stol. př. n. l. Japonské slabičné písmo ~800 n. l.; Bopomofo 1913; ;
	Mezoamerická písma doba různá

Řecké písmo
Typ	Abeceda
Mluvené jazyky	Řečtina, s mnoha modifikacemi pro mnoho jazyků
Časové období	~800 př. n. l. – současnost
Předchůdce	Protosinajské písmo Fénické písmo Řecké písmo; ;
Potomci	Gótské písmo; Hlaholice; Cyrilice; Koptské písmo; Arménské písmo; Staroitalské písmo; Latinka
ISO 15924	Grek
	Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Řecké písmo je nejstarší dosud používané písmo v Evropě. Řecká abeceda se též nazývá podle prvních dvou písmen alfabeta. Používá se téměř výhradně pro zápis řečtiny (s výjimkou koptštiny), i do jiných jazyků však pronikají řecká písmena např. jako matematické symboly. Písmo bylo vyvinuto v geometrickém období (kolem 9. století př. n. l.), pravděpodobně na základě fénického písma, a s několika změnami se používá dodnes.

Z alfabety do značné míry vychází i slovanské písmo cyrilice a nezpochybnitelnou příbuznost vykazuje i latinka. V kódování Unicode jsou znaky řeckého písma umístěny v rozsahu 0370–03FF (hexadecimálně).

Přehled řeckých znaků

#	Písmeno	Název		Výslovnost		Odpovídající fénické písmeno	Transkripce do latinky
#	Písmeno	řecky	česky	humanistická (Erasmova)	novořecká	Odpovídající fénické písmeno	klasická ^{(Starověké Řecko)}	novořecká
1.	Αあるふぁ αあるふぁ	ἄλらむだφふぁいαあるふぁ	alfa	[a] [aː]	[a]	alef	a
2.	Βべーた βべーた	βべーたῆτたうαあるふぁ	beta	[b]	[v]	bet	b	v
3.	Γがんま γがんま	γάμμα	gama	[g]	[ʝ] před [e̞] nebo [i]; jinak [ɣ]	gimel	g	g, j
4.	Δでるた δでるた	δέλτα	delta	[d]	[ð]	dalet	d
5.	Εいぷしろん εいぷしろん	ἒψιλόν	epsilon	[e]	[e̞]	he	e
6.	Ζぜーた ζぜーた	ζぜーたῆτたうαあるふぁ	zéta	[zd], později [zː]	[z]	zajin	z
7.	Ηいーた ηいーた	ἦτたうαあるふぁ	éta	[ɛː] ([h])	[i]	chet	é	i
8.	Θしーた θしーた	θしーたῆτたうαあるふぁ	théta	[tʰ]	[θしーた]	tet	th
9.	Ιいおた ιいおた	ἰῶτたうαあるふぁ	ióta	[i] [iː]	[i], [j]	jód	i
10.	Κかっぱ κかっぱ	κάππα	kappa	[k]	[c] před [e̞] a [i]; jinak [k]	káf	k
11.	Λらむだ λらむだ	λάμβδα	lambda	[l]	[l]	lámed	l
12.	Μみゅー μみゅー	μみゅーῦ	mí	[m]	[m]	mem	m
13.	Νにゅー νにゅー	νにゅーῦ	ný	[n]	[n]	nún	n
14.	Ξくしー ξくしー	ξくしーῖ	ksí	[ks]	[ks]	sámech	x	x, ks
15.	Οおみくろん οおみくろん	ὄμικρόν	omikron	[o]	[o̞]	ajin	o
16.	Πぱい πぱい	πぱいῖ	pí	[p]	[p]	pe	p
17.	Ρろー ρろー	ῥῶ	ró	[r], [r̥]	[ɾ]	reš	r (ῥ: rh)	r
18.	Σしぐま σしぐま ς (koncové)	σしぐまῖγがんまμみゅーαあるふぁ	sigma	[s]	[s]	šín	s	s
19.	Τたう τたう	τたうαあるふぁῦ	tau	[t]	[t]	taw	t
20.	Υうぷしろん υうぷしろん	ὒψιλόν	ypsilon	([u]) [y] [yː]	[i]	waw	y (mezi souhl.)	y, v, f
21.	Φふぁい φふぁい	φふぁいῖ	fí	[pʰ]	[f]	původ nejasný	f	f
22.	Χかい χかい	χかいῖ	chí	[kʰ] ([ks])	[ç] před [e̞] a [i]; jinak [x]		ch	ch
23.	Ψぷさい ψぷさい	ψぷさいῖ	psí	[ps]	[ps]		ps
24.	Ωおめが ωおめが	ὦμέγα	omega	[ɔː]	[o̞]		ó	o

Zastaralé znaky

Písmeno	Odpovídající fénické písmeno	Název			Transkripce do latinky	Výslovnost
Písmeno	Odpovídající fénické písmeno	česky	klasicky	novořecky	Transkripce do latinky	Výslovnost
Ϝ ϝ	waw	Digama	ϝαῦ	δίγαμμα	w	[w]
Ϛ ϛ	waw	Stigma	–	στίγμα	st	[st]
Ͱ ͱ	chet	Heta	ἧτたうαあるふぁ	ήτα	h	[h]
Ϻ ϻ	sáde	San	ϻάν	σάν	s	[s]
Ϙ ϙ	kóf	Koppa	ϙόππα	κόππα	q	[q]
Ͳ ͳ	sáde	Sampí	–	σしぐまαあるふぁμみゅーπぱいῖ	ss	[sː], [ks], [ts]
Ϸ ϸ	šín	Šo	–	–	sh	[ʃ]

Výslovnost spřežek v moderní řečtině

Spřežka	Výslovnost		Obvyklý přepis
Spřežka	IPA	přibližně česky	Obvyklý přepis
αあるふぁιいおた	[e̞]	[e]	ai
εいぷしろんιいおた	[i]	[i]	ei
ηいーたιいおた	[i]	[i]	ēi, i
οおみくろんιいおた	[i]	[i]	oi
υうぷしろんιいおた	[i]	[i]	ui
ωおめがιいおた	[o̞]	[o]	ōi, oi
αあるふぁυうぷしろん před neznělou souhláskou	[af]	[af]	af, au
αあるふぁυうぷしろん jinde	[av]	[av]	av, au
εいぷしろんυうぷしろん před neznělou souhláskou	[e̞f]	[ef]	ef, eu
εいぷしろんυうぷしろん jinde	[e̞v]	[ev]	ev, eu
ηいーたυうぷしろん před neznělou souhláskou	[if]	[if]	ēf, if
ηいーたυうぷしろん jinde	[iv]	[iv]	ēv, iv
οおみくろんυうぷしろん	[u]	[u]	ou
ωおめがυうぷしろん	[o.i]	[oj]	oy
γがんまγがんま před (vyslovovaným) e, i	[ɲɟ], [ɟ] nebo [ɲʝ]	[ňď], [ď] n. [nj]	ng, ngh
γがんまγがんま jinde	[ŋɡ], [ɡ] n. [ŋɣ]	[ng], [g] n. [nch]	ng
γがんまκかっぱ na zač. slova před e, i	[ɟ]	[ď]	g
γがんまκかっぱ na zač. slova jinak	[ɡ]	[g]	g
γがんまκかっぱ uprostřed slova	jako γがんまγがんま
γがんまξくしー	[ŋɡz]	[ngz]	nx
γがんまχかい před e, i	[ɲç]	[nš]	nch
γがんまχかい jinde	[ŋx]	[nch]	nch
γがんまμみゅー	[gm] n. [ŋm]	[gm] n. [ngm]	gm
μみゅーπぱい na zač. slova	[b]	[b]	b, mp
μみゅーπぱい jinde	[mb] n. [b]	[mb] n. [b]	mb, mp
νにゅーτたう na zač. slova	[d]	[d]	d, nt
νにゅーτたう jinde	[nd] n. [d]	[nd] n. [d]	nd, nt

Řecká abeceda v HTML a Unicode

Písmeno	Název	HTML	Unicode
Αあるふぁ αあるふぁ	alfa	α	`0391 03B1`
Βべーた βべーた	béta	β	`0392 03B2`
Γがんま γがんま	gamma	γ	`0393 03B3`
Δでるた δでるた	delta	δ	`0394 03B4`
Εいぷしろん εいぷしろん	epsílon	ε	`0395 03B5`
Ζぜーた ζぜーた	dzéta	ζ	`0396 03B6`
Ηいーた ηいーた	éta	η	`0397 03B7`
Θしーた θしーた	théta	θ	`0398 03B8`
Ιいおた ιいおた	ióta	ι	`0399 03B9`
Κかっぱ κかっぱ	kappa	κ	`039A 03BA`
Λらむだ λらむだ	lambda	λ	`039B 03BB`
Μみゅー μみゅー	mí	μ	`039C 03BC`
Νにゅー νにゅー	ný	ν	`039D 03BD`
Ξくしー ξくしー	ksí	ξ	`039E 03BE`
Οおみくろん οおみくろん	omíkron	ο	`039F 03BF`
Πぱい πぱい	pí	π	`03A0 03C0`
Ρろー ρろー	ró	ρ	`03A1 03C1`
Σしぐま σしぐま	sigma	σ	`03A3 03C3`
Τたう τたう	tau	τ	`03A4 03C4`
Υうぷしろん υうぷしろん	ypsílon	υ	`03A5 03C5`
Φふぁい φふぁい	fí	φ	`03A6 03C6`
Χかい χかい	chí	χ	`03A7 03C7`
Ψぷさい ψぷさい	psí	ψ	`03A8 03C8`
Ωおめが ωおめが	ómega	ω	`03A9 03C9`

Poznámka: Pro velká písmena řecké abecedy v HTML je třeba napsat první písmeno za & velké (např. Γ).

Mytologie

V řecké mytologii je prvním Řekem, který začal psát alfabetou, Palamédés, známý vynálezce a objevitel v trojské válce.

Odkazy

Reference

↑ Pierre Swiggers, Transmission of the Phoenician Script to the West, in Daniels and Bright, The World's Writing Systems, 1996

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu řecká abeceda na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo alfabeta ve Wikislovníku
Řecké písmo v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
Unicode Řecká abeceda (anglicky)
Reckaabeceda.cz – web věnovaný řecké abecedě
Jak napsat písmena řecké abecedy na klávesnici
Digama (anglicky)
Stigma (anglicky)
Héta (anglicky)
San (anglicky)
Koppa (anglicky)
Sampí (anglicky)
Šo (anglicky)

[1] Pierre Swiggers, Transmission of the Phoenician Script to the West, in Daniels and Bright, The World's Writing Systems, 1996

[1]